Tak máme za sebou každoroční dávku emocí, která nám pravidelně kazí léto. Předkola Ligy mistrů.
Co říkají trenéři před začátkem každé sezony Gambrinus ligy? Cílem je dostat se na místa zaručující účast v evropských pohárech. Sparta a Slavia chtějí vyhrát titul , a to hlavně z důvodu, že je z prvního místa nejblíže do LM.
Takže vlastně celá "slavná" Gambrinus liga se hraje právě z těchto důvodů. A asi je to tak správné. Veškerá koncentrace by měla býti směřována právě na taková utkání, jenž v tomto týdnu sehrála obě pražská "S". Slavia si vlastně celou předchozí sezonu, kterou zakončila titulem, zkazila jedním nepovedeným utkáním. Kruté, ale na takovém principu Gambáč liga funguje. Trošku směšně pak vyznívají tvrzení hráčů i trenerů po takovém utkaní, jako např.: "Musíme to hodit za hlavu, ted je před nami Střížkov..." Ale co mužou jiného říkat, že?!
Nemyslím si, že by za nepostupem obou klubů stála nízká kvalita. O kvalitu v prvé řadě nejde. Kádr Slavie má určitě vyšší hodnoty, než hráčů Tiraspolu a Sestava Panathinaikosu je o tři třídy vyšší, než soupiska Sparty. Přesto se z postupu radují hráči Šeriffu. Sparta také v prvním utkání ukázala, že to není vždy jen o jmenech na soupisce.
Jedním z důvodu neschopnosti zvládnut tato pohárová dvojutkání je nezvládnutá taktika. Základní bodem, od kterého by se měli všechny kluby odrazit k postupu pře protivníka je vstřelení alespon jednoho golu na hřišti soupeře. Pohárová matematika je neuprostná a ve vetšině případů tento faktor rozhoduje. Jenže z nějakého neznámeho důvodu jezdí české týmy na hřiště soupeřů s hlavním cílem gol nedostat. Mělo by to být naopak. I za cenu obdržení třeba dvoou golu, jeden vstřelit...
Tak nám nezbývá, než zase počkat na další leto, tentokrát bude to zklamaní už jen poloviční ( pouze jeden zástupce v předkole LM ). Champions League byla letos velmi blízko ( pro Slavii ) o to vetší škoda je, že se to nepovedlo, protože vyhlídky do budoucna ohledně účasti českého zástupce v LM jsou minimální...
