Výzva pro všechny malé režiséry !

Když prve venku tak strašně pršelo, říkala jsem si, co asi dělají děti, když nemůžou ven. A pak, když zase bylo nádherně, říkala jsem si, co asi dělají venku, aby se nenudily ? V tu chvíli jsem si  vzpomněla na dobu, když jsem sama byla malá, jak jsme si strašně rády hrály se ségrou na divadlo. A dostala jsem chuť na nějakou krásnou pohádku…

 Tak jsem si sedla a jednu jsem přepracovala. Tak, aby se ji zvládnul naučit každý a nebyla příliš dlouhá. (Celkem můžee vaše divadelní hra trvat 5 – 10 minut, podle toho, jak si ji nacvičíte a vychutnáte…) No schválně : Náš blog přeci není jen pro dospěláky : - ) Vyzývám všechny herecké talenty a hvězdy režie - zažeňte nudu trochu netradičně a nacvičte si představení pro své rodiče, babičky, tety a kámoše ; - ) Zapojte fantazii, vyrobte si masky, naučte se scénář a vyražte se svým dílem do světa, pokořte prkna, co znamenají svět !                                                                                     

 Vy nejodvážnější můžete své ztvárnění natočit kamerou a poslat ho mě, vaší odborné porotě : - ) Tři nejpovedenější odměním hezkým dárečkem, co vy na to ? Páni, já se tak těším ! Držím pěsti a věřím ve vaše nadání a divadelní zápal ! ! !

GRINCH.

Vypravěč : Ve vločce sněhové koho by napadlo hledati příběhy ? Vždyť je tak drobná ! A přeci, přátelé ! Skrývá nám divadlo, pohádku, která je pozoruhodná ! V městečku Kdosice, v malebném kraji, nedávno vánoční zázrak se stal ! Kdo by snad nevěřil a váhal velice, měl by teď poslouchat, co bude dál !

Cindy : Tatínku, řekni mi, proč právě vánoce slavíme nejvíc a nejvíc daj práce ?

Tatínek : Protože přicházej vždycky až po roce a rychle utečou, trvají krátce !

Cindy : Proč tolik dárečků pro všechny Kdovíky ? A tolik cukroví, prohnutých stolů ? Třeba by postačil jen jeden veliký, hlavně, když Kdovíci jsou všichni spolu !

Vypravěč : Tady se tatínek maličko zarazil, zmatená jiskra mu zablýskla v oku. Vzpomněl si na Grinche, ten od nich stranou žil, sám sobě vězení dal na sto roků...

Cindy : Tak to se opravdu tak často nevidí ! Nemá rád vánoce ? Nesnáší oslavy ? Vydrží živořit daleko od lidí ? Tak to mi rozhodně neleze do hlavy !

Vypravěč :Cindy je maličká, má ale odvahu, srdíčko ze zlata a zralou duši. Druhý den pořádá Kdovičí výpravu, nakrmí ve městě hladové uši. Táže se rodiny, tam, kde Grinch vyrostl, táže se sousedů, všichni ho znají. Dokonce zdálo se, že i pan Starostník nějaké drobnosti před Cindy tají !

Cindy : Tak teda utekl, když jste mu křivdili ! Vy jste ho vyhnali, z nelásky vaší ! A když se nevrátil, to jste se divili ? Za to vás tolik let děsí a straší ?

Vypravěč :Cindy se vydala za Grinchem do strání, kde měl svou jeskyni a žil v ní léta. Ta když se rozhodne, sotva jí zabrání, ta by šla za pravdou na konec světa !

Chrinch : Co to je za zvuky ? Kdo to tu rámusí ? Koho to na skály čertiska nesou ?

Vypravěč : Zelený chlupatec naštvaně hartusí, až se mu ve zlosti kolena třesou.

Cindy : Tam dole v městečku, koná se Kdoslava, blíží se vánoce, nebuďte sám ! Lepší je nekoukat doleva, doprava, prostě se přidejte, patříte k nám !

Grinch : To se ti Kdovíku náramně povedlo ! Já nikam nepatřím a ty zmiz v letu ! Přivést mě do Kdosic dítě by nesvedlo, zničil bych vánoce celýmu světu !

Vypravěč : Cindy se nebojí, ví, jak je zraněný, ví, jak ho samota určitě bolí ! Křičí jen ze zvyku, možná je zmatený, tolika posměchu jednoho skolí ! Vrací se do Kdosic na velkou Kdoslavu, v hlavičce s copánky zraje jí plán. Jak v tomhle souboji má sjednat nápravu, je tady Kdovík, co je tak sám !

Grinch : Co si to dovolí, osoba Kdovičí, drzá a hloupá a škaredá k tomu ?! To bude odplata ! To to jen pofičí ! Vezmu si boty a půjdu k nim domů ! Já jim dám Kdoslavu, já jim dám vánoce ! Zničím jim stromek i vánoční dárky ! Roznesu po městě kdejaký nemoce, rozsypu odpadky, mám jich tři várky !

Vypravěč : Vztekal se Grinch a odhodlán k útoku, chvátal si do města vylít džbán hněvu. Nečekal ale však slzičku na oku, když slyšel u stromku tolika zpěvu !

Grinch : Nemůžu Kdovíkům pokazit vánoce ! Září jim oči a mě srdce taje... nesmím jim ukázat jaký mám emoce, schovám se tady a budu stát z kraje...

Vypravěč : Maličká Cindy je Kdovícký všudybyl, všeho si všimne a hned všechno ví ! Spatřila Grinche a aniž to objevil, nese mu dárek a tác cukroví.

Cindy : Konečně je tady zas všechno v pořádku, už jsme tu všichni a  nikdo už nechybí ! Grinch nám všem odpustil chování z počátku, samota ve skalách už se mu nelíbí !

Grinch : To není pravda, ty malá tlučhubo, přišel jsem Kdoslavu pořádně zničit !

Cindy : Vezmi si cukroví, rozbal si dáreček a radost ze stromku - ta se dá cvičit !

Vypravěč : Grinch nikdy nedostal dárek od nikoho, ani on nikomu nikdy nic nedal. Bylo to nové a hezky to šimralo, jako když dojetí sešlápne pedál. Potom se stalo to divné a zázračné - Kdovíci nebyli bezduché loutky. Všichni se dívali, zda zpívat nezačne a všem se roztáhly v úsměvu koutky.

Táta : Ať žije Grinch a ať žijou vánoce ! Ať žije odvaha maličké Cindy ! Berte si cukroví, papejte ovoce !

Grinch : Nemám rád takové oslavné pindy...

Vypravěč : Dobře to dopadlo v Kdosicích u stromku, Kdovíci uznali svou velkou chybu, pak už se setmělo, večer byl na sklonku a tak si nandali salát a rybu. Vidíte, vážení ? Láska je bez břehů. Láska je hřejivá, láska se cení ! A to i ve vločce, která je ze sněhu, kde sic je život, ale teplo tam není...

Lucienne Altmanová –  ( [e-mail] )

Fénix rádio 2013