- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tak za takový tanec se diplomy nedávají... A možná i proto se taková cesta do práce zdá nekonečně daleká. To třeba taková cesta z práce, to už je jiná ! Všichni hromadně nalevo... teď napravo, cuknout dozadu, povyskočit - už zase ten obrubník ? A přesto je cesta o polovinu kratší, než když se jelo ráno :-) Málokdo to vnímá obráceně... A nebo láska ! To je vůbec obšírná kapitola. Tam by se dalo psát studií a poznatků hafo ! Ale co se vzdálenosti týče, je to taky neuvěřitelně spletitý. Představte si tolik populární trojúhelník - dejme tomu On, Ona č.1 a Ona č.2. Je jedno, jak jsou staří a čím jsou... Prostě jsou. On sedí vedle své ženy č.1 v jednom malém pokoji, na jednom malém gauči, dívají se na jednu malou televizi a odevzdaně mlčí. A tím okamžikem jsou si tak vzdálení, že by na sebe nedosáhli ani kdyby se snažili překonat těch 20 centimetrů, co je neúprosně dělí... On vnímá tuhle propast jako vražednou a Jí je to jedno. O to je od Něj dál... tak daleko, že už Ho nejen nenahmatá, ale ani nevidí.
A On ? Myslí na svou ženu č.2, která je momentálně na služební cestě 150 kilásků od gauče, na kterém On hloubí propasti. A přitom je Mu neuvěřitelně blízko... cítí Její vůni, Její doteky na své kůži, slyší Její dech a vidí něhu v Jejich očích. Tak o čem je vzdálenost tady ? Z trošku míň otřelýho soudku lovím další příklad toho, jak vůbec není jasný, co je na dosah a co v nedohlednu : řekněme takové lidské bytí. Dvacetiletá maminka peče dort k prvním narozeninám svýho syna. Zdobí ho s láskou, musí se mu přeci líbit ! Zaslouží si ho. Stejně, jako šlehačka a růže z marcipánu ten dort, přesně tak zdobí malý synek její existenci natolik bohatě, že je úplně zanedbatelný, že ho tak zdobí teprve 5 % jejího času ztrávenýho tady na zemi... Ale zato syn na ten mámin dort čekal přece celý svůj život - od narození až do teď ! Ikdyž míň, nečekal on vlastně dýl ? Jak se to vezme, že...? A kdyby vám to k pochopení nestačilo, vzpomeňte na pouťové balónky, které nám působily tolik záchvatů pláče, když jsme byli malí a ten nejkrásnější nám uletěl... Natažené krátké dětské ručičky a dlouhý žalostný pláč a to všechno pro jedovatý výdech plynu uvězněnéhý v gumovém nesmyslu. Jak by asi graficky vypadala vzdálenost onoho předmětu od bodu A - čili od zklamaných dětských ruček k bodu B - tedy od prvních mraků, kde se s největší pravděpodobností balónek rozhodne pro sebedestrukci ? A neslyšeli jsme pokaždý něco jako třeba: "Nebreč, koupíme jinej, tenhle už se chytit nedá, ten je už DALEKO..." ? Aha ? Slyšeli, že jo ? Tak nechme všeho měření, dost bylo pravítek, skládacích metrů, tachoměrů i budíků a stopek. Vzdálenost je širokej pojem. Všechno totiž máme přesně tak blízko, jak daleká je naše odvaha si to nesobecky přát...
S láskou Vaše Altmanka, lidičky :-)
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!