Svátek svaté rodiny

Součástí vánočních svátků slavených v křesťanském prostředí je svátek svaté rodiny. V tento den se více než kdy jindy doporučuje, aby bohoslužby navštěvovaly rodiny společně. A tak se do knězova kázání ozývají jak výkřiky dětí, které zkouší magickou ozvěnu kostela, tak také dětský smích i pláč. Častěji se to děje v tzv. živých farnostech, ale díky Bohu i za jeden takový dětský smích v téměř prázdných kostelích. Kdo zažil bohoslužbu pro rodiny, chápe, pro Vás, kdo jste nezažili, se to může stát jedním velkým doporučením, jak vyplnit vánoční svátky, pokud už by Vás nepobavili zaručení bavičové a pohádku života nepřivodili filmové pohádky. Rodina je aktuálně probíraným tématem, věčným námětem umělců i univerzálním prostředkem zlepšení společenských poměrů. Má tolik podob, kolik jich na světě je, bylo i bude. Nezbývá, než abych jí i já věnoval několik slov.

Upřímně mě mrzí, že se zmiňovaný svátek drží v prostředí křesťanských společenstev a do občanského sekularizovaného prostředí proniká minimálně. Už tatíček Masaryk tvrdil, že rodina je základ státu. V současném světě, který prochází velkými změnami a v němž je evidentní, že zažíváme skutečně konec jednoho světa, se hovoří o krizi rodiny. Papež hájí tradiční pojetí, tedy otce, matku a jejich děti. K němu se přiklánějí konzervativci a tradicionalisté. Největší hrozbou je podle nich rodina tvořená homosexuálním párem vychovávajícím děti. Zda je či není nebezpečná nelze bez zkušeností rozhodnout. Co je však neoddiskutovatelné, že uzavírající se tendence současných českých rodin má zhoubné důsledky nejen pro potomky a tím pro kulturu, ale i pro její členy samotné. Pojetí rodiny jako širšího společenského prvku má nesporné výhody. A ono vidění si do talíře patří mezi nejstarší způsoby sociální kontroly, která má chránit před právě se projevující krizí. Změny ve způsobu života rodiny jsou způsobeny mnoha faktory, jedním z nejsilnějších je mediální prostředí, které nám předkládá obrázky šťastné rodiny za plotem, uzavřené ve svém světě a nejlépe se všemi proprietami, bez nichž se šťastný rodinný život zdá být jen nedosažitelným snem. Matky dbají o dezinfikovanou, hygienicky čistou domácnost, dítka si hrají na vlastních dětských hřištích vedle domu s exkluzivním pažitem, jenž je pýchou spokojeného otce na zahradním traktůrku. A když už rodina někam vyrazí, pak jsou to místa štěstí, pohody. Přetvářka a urputná snaha vypadat přede všemi jako dokonalá přešťastná rodina je vykoupena psychickou únavou a vyprahlostí členů. Žijí vedle sebe a nikoliv pospolu. A není pravdou, že tomu tak bylo vždycky. A není fráze, že se rodina mění a dříve si lidé byli blíž. Byli si totiž blíž celé rodiny, sousedi, spolužáci a vrstevníci. Odborný sociologický termín atomizace rodiny vystihuje problém zcela přesně. Atomy jsou si blízké, ale každý funguje samostatně a podle prostředí může stejné společenství atomů vést i k explozi. A těch není málo - neustále se zvyšující procento týraných žen a dětí, zvyšující se procento kriminálních činů, mnohdy i brutálních, které na sobě páchají členové jedné rodiny.

Jaký je lék? Návrat ke kořenům, řekl bych. Nejen poznat, přijmout a znovuoživit kulturu sousedství a přátelství, kolegialitu, která žije i mimo pracovní vztahy. Ale umění pohlédnout dál, nedívat se jen na štěstí. Rodina má prožívat, společně prožívat okamžiky štěstí i bolesti. Společně prožitá bolest je menší bolest a naopak společně prožité štěstí je mnohonásobně větší. Důvěra v sebe, ve své děti i v lidi v našem okolí. Otevřít svá srdce i svou mysl. A milovat bližní….znovu se vracím ke kořenům naší kultury – křesťanství. V Bibli je spáno, že bližními jsou nejen naši přátelé, ale i naši nepřátelé, a proto se učme nezavírat svá srdce a svoje prahy před ostatními. Zapomeňme na předsudky, že každý druhý člověk je pedofil a že se s námi lidé chtějí kamarádit jen proto, aby nás mohli pomlouvat. Pokusme se navštívit sousedku, která bydlí vedle. Při nejhorším zjistíme, že si nemáme co říct, ale může se také stát, že získáme skvělou kamarádku a děti príma tetu. A ze správce domu může být fajn parťák na pivko, když naštve práce, žena i děti, bude třebas zrovna on, kdo pochopí ;o)

Nezbývá než začít…Čas Vánoc a nového roku je tomu jako stvořený. Hodně štěstí Nám přeji a těším se na Vaše zkušenosti.

Jan K. Hejduk 2013

Nalaďte si Fénixe právě teď : http://fenixradio.net/online-vysilani.php