Strečink, základní pravidla a jeho důležitost

Už nějakou dobu pozoruji, že mnoho lidí protahování podceňuje. Dnes je trend takový, že se jde rovnou na věc. A Člověk má na to i své důvody, jako např. na to není čas, je to zbytečný, já to nepotřebuji apod.

Ano, dá se to chvíli přehlížet, ale po nějaké době se začne tělo hlásit o slovo formou únavy a různými drobnými zraněními. Když to člověk přehlíží a nereaguje na signály svého těla, vytvoří se většinou zánět kolem postiženého místa. Pokud to přehlíží dál, vznikne z toho chronické zranění. (chronické znamená dlouhodobě trvající). Když trénuje dál i přes bolest, ulevuje postiženému místu tím, že přetěžuje jinou část těla. Např. bolavá achilovka na pravé noze znamená více zatěžovat levou nohu, aby se pravé ulevilo. A už se rozjíždí tzv. svalová dysbalance, neboli svalová nerovnováha. (Některé části těla se šetří, jiné přetěžují a výsledkem toho je rozhozená stavba těla).

Slovo strečink pochází z anglického slova stretch a znamená protáhnout se. Je to metoda protahování svalstva, která se využívá jako kompenzace nerovnoměrného zatížení při sportu. Takže jednoduše, naše svaly protahujeme, aby měly co největší délku a byly pružné. Pružné svaly nám dovolí rychleji se přemístit z místa na místo a to bez zbytečných zranění. Tělo je lépe připravené podat ten nejlepší výkon. A proto, abychom předcházeli zraněním, je dobré dodržovat určitá pravidla při tréninku:

A/ Při tréninku dodržujeme tuto posloupnost:

1)      Zahřát tělo

2)      Protáhnout se

3)      Samotný obsah tréninku

4)      Uvolnit svaly

Na začátku tréninku je důležité se zahřát (např. na rotopedu, proběhnout se, zaskákat si na švihadle) a tím prokrvit svaly. Potom se protáhnout a připravit tak svaly na výkon. Až teď přichází na řadu samotný naplánovaný trénink a na konci se svaly musí opět uvolnit a zrelaxovat, aby byly připravené na další zátěž.

B/ Při protahování vždy pracujeme s dechem.

V základní poloze se nadechneme a s plynulým výdechem a tahem vedeme tělo do protahovací polohy. V určitém bodě nás tělo nepustí dál. Setrváme v tomto bodě a znovu se nadechneme (při nádechu se už nevracíme zpět do základní polohy) a s dalším výdechem posuneme tělo zase o pár centimetrů dál. Toto opakujeme 3-4x v jedené protahovací poloze a výsledkem je, že tělo se dostane do úplně nové polohy oproti té, ze které jsme vycházeli.

C/ Protahujeme vždy tahem, nehmitáme!

V našich svalech funguje mechanismus, tzv. napínací reflex. To znamená, že když se sval rychle natáhne a není na to připravený, brání se proti poškození tím, že se ještě více stáhne. Výsledkem je malá omezená pohyblivost. Každý sval v našem těle má určitou pružnost a svou délku v klidovém režimu. Když chceme sval připravit na zátěž, musíme, musíme ho nejprve zahřát a délku svalu postupně prodloužit, aby byl schopný rychle reagovat např. na prudké změny směru apod. A to zajistíme pomalým pozvolným protahováním. Jak bychom udělali prudký pohyb, sval se natáhne extrémně rychle a může se poranit. Dobře protažený sval by měl být uvolněný, prohřátý (prokrvený) a neměl by být ztuhlý. Protažené svaly nám umožní bezbolestný pohyb ve velkém rozsahu.

D/ Svaly udržujeme neustále v teple!

Protahujeme se vždy dostatečně oblečení. To znamená v dlouhých teplácích nebo v legínách, nosíme vysoké kotníkové ponožky, abychom chránili achilovky, pokud možno i dlouhé rukávy. Až je tělo dostatečně prohřáté a protažené, můžeme shodit vrstvy oblečení, aby mělo tělo možnost dostatečného rozsahu pohybů, a můžeme začít naplno makat.

Teď už víte vše, co je důležité a můžete se do toho pustit. Přeji vám hodně radosti při zdolávání vašich sportovních cílů.

Jitka Moudrá