George and Beatovens

„Zavři pusu a jdi spát, vždyť už bude brzo den..... Já budu chodit po špičkách, snad Tě tím nevzbudím, až slunce vyjde v tmách, polibkem Tě probudím ....“ „Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou, kde rostou stromy bez listí....“ 
Petr Novák

„Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s Tvým, těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím...“ Tak tohle je přesně případ, kdy nejde o dokonalý hlas, naopak dokonalost by byla na škodu. Cit v hlase okouzloval davy fanynek – jemné zachvění intonace... to vše dělá jeho romantické písně ještě působivějšími. Romantik a beatnik Petr Novák se narodil 4 měsíce po válce. Rodiče se rozešli, k hudbě ho vedl dědeček. Na Vinohradech, kde bydleli, se jako malý chlapec seznámil s budoucím baskytaristou Karlem Slukou a se skladatelem svých textů Ivem Plickou. Uvažoval o dráze lékaře nebo vědce, ale jeho sporadické návštěvy gymnázia a nevalné školní výsledky vedly k ukončení studia ve 2. ročníku. Počátkem 60. let okouzleni Beatles zakládají skupinu se stejným názvem, později se jmenovala George and Beatovens. Novák psal beatovou hudbu na české texty Plicky. Jejich první píseň Já budu chodit po špičkách, kterou natočili ve sklepním studiu kamaráda, se umístila v hitparádě Na houpačce na 1. místě a zůstala tam rok a půl do změny pravidel. Skupina Olympic si je díky jejich úspěchu vybrala jako předskokany. Novákův pěvecký projev na podiu byt velmi výrazný. Lehal si na zem, poskakoval po jevišti, jeho výraz se pohyboval od rockového křiku k šansonierské deklamaci, svůj zpěv prožíval často i se slzami. Jeho koncerty působily velmi sugestivně a část jejich atmosféry přenesl také na nahrávky. V mládí uvažoval i o herectví. Když jeho spoluhráči odešli na vojnu, Petr tu zůstal na 2 roky sám díky modré knížce. V mezidobí působil jako zpěvák v kapele Flamengo, kde mu vyšel singl Náhrobní kámen. Kapela hrála písničky George and Beatovens, ale časem v kapele bylo jednak víc výrazných zpěváků a jednak začala směřovat spíš k Rhytm and Blues, proto se Novák vrací k znovuzaložení George and Beatovens. 

 Jeho působení ovlivnila samozřejmě také doba a politická situace. Po upálení Jana Palacha vyzval na Bratislavské Lyře k minutě ticha za něj. To mělo za následek utlumení jeho činnosti – na další hudební akce byli nedoporučováni. Začátkem 70. let na tom byl velmi špatně nervově i zdravotně, zažívá svou první velkou krizi, jak hudební, tak životní. Znovuobnovená kapela se pomalu rozpadá, protože se neuživí. V roce 1974 měl Petr Novák velmi vážnou autonehodu, když se vraceli z koncertu. Auto řídil manažer, který při té nehodě přišel o nohu, Petr se amputaci vyhnul jen o chlup. Nohu mu v Havlíčkově Brodě sešroubovali a o několik měsíců později už zase vystupoval. V roce 1984 si vzal za ženu herečku Evu Jakoubkovou. „Vážení diváci, promiňte, ale od této chvíle zpívám jenom pro jednu dívku, protože ji miluji “ – přerušil koncert, když vešla při jednom koncetě opožděně do sálu jeho budoucí žena. Jeho osobnost byla velmi citlivá a křehká, stejně jako osobnost jeho manželky Evy Jakoubkové, přední české herečky. Oba by potřebovali ještě někoho dalšího, kdo by je chránil. V jeho tvorbě je několik zajímavých projektů – deska Kráska a zvíře, Memento – o problémech s drogami. Petr byl silný kuřák téměř nic nejedl a vydatně holdoval alkoholu.Měl velmi hubenou, kostnatou postavu a křehké kosti. Velmi snadno a často přišel k nějaké zlomenině, jednou to byla pata, pak žebra, nakonec mu praskl kyčelní kloub, a tak dostal totální endoprotézu. Bolestí se už nikdy nezbavil. Jeho zdravotní stav velmi zhoršovala rozsáhlá trombóza v dolních končetinách. 19. srpna 1997 mu od rána nebylo dobře. Nešel ani do své oblíbené hospůdky U radnice, kde se stavoval ještě předchozího dne. Celý den proležel, odpoledne usnul a spal. Zamřel na kombinaci léků, alkoholu a celkového vyčerpání. Jeho žena ho přežila jen o několik let. V době smrti vážil při své výšce 190 cm jen 60 kilogramů… Autorův text písně náhrobní kámen: „ Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít, všem lidem rozdala, lásku a sílu, že sama dál, nemohla už žít....“ zobrazuje jeho vlastní životní příběh.

Jitka Řezáčová

Fenix Radio

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Thomas Aligher | středa 7.9.2016 9:00 | karma článku: 29,03 | přečteno: 737x
  • Další články autora

Thomas Aligher

Máte v rodině talent?

6.4.2024 v 14:47 | Karma: 0

Thomas Aligher

Královna bílého srdce...

28.2.2023 v 15:28 | Karma: 0

Thomas Aligher

Káčo, ještě prosím lítej!

5.11.2021 v 17:37 | Karma: 3,63

Thomas Aligher

EL-DÉ-EN

18.1.2020 v 15:53 | Karma: 2,80