Díky Bohu za pokutu !

Den jako každý jiný. Probudíte se, nasnídáte, dáte oblíbenou kávu, šup sem, šup tam, takový ty běžný denní povinnosti... A vůbec netušíte, že se dneska budete líbat se Smrtí. A že je vlastně otázka, koho ten polibek víc skolí - zda vás, nebo Smrt samotnou.Teď se divím, že jsem ani netušila, že se něco stane... Obvykle mívám divný pocity, takový to nepopsatelný vědění, že cosi není v pořádku, znáte to ?

Jako Fantomova bolest, pofoukat si něco, co už neexistuje. Ty ty ty, moje intuice, vzít si dovolenou právě teď !Tak nějak jsem nic nestíhala. Pak jsem si chvíli říkala, že jsem to neměla lámat přes koleno. Ale asi měla. Měla jsem nakonec vyrazit pro Lucy do školy, ikdyž se značným zpožděním a ve velkým fofru. Právě se chystám říct vám proč !Jedu si to prosluněnou krajinou, plna zpěvu a dobré nálady - proč ne ? Je konečně tak krásný počasí ! Lucy už čekala, sjedeme nakoupit, pak vyzvednu Kery u její školy - to nám to ale krásně vychází.Míjí nás auto a bliká. "Aha, tak to tam budou někde policajti !" říkám Lucy a obě zcela automaticky stáčíme myšlenky k Vesmíru : "Milovaný Vesmíre, objednávám si, aby jsme projely a v klidu se dostaly domů !" Ta naše posedlost ! Ale divte se, když nám Vesmír tak krásně pomáhá a objednávky nám plní levou zadní !Záhy mi dochází, že Vesmír žádnou levou zadní asi nemá, protože v bočním zrcátku vidím hororový přízrak - ono policejní auto, který nás přece nemůže zastavit, když bylo na druhý straně a my jsme si u Vesmíru objednaly, ať jsme na chvíli neviditelný ? ! Na vteřinu mi prolítlo hlavou, jak dlouho za mnou asi jedou - nemám totiž zpětný zrcátko :-D Ještě dostanu vynadáno, že jsem jim vybila baterky na blikající stopce na střeše...Moje špatné Já mi radí : "Dupni na plyn a ujeď jim, terén znáš, zmizíš jim v davu, střílet nebudou, máš v autě dítě..." Ale moje slušné Já sjíždí ke krajnici a polyká nasucho : "Neblbni holka, dupneš na plyn a protrhneš podlahu, víš přece, že ti to víc jak čtyřicet nejede..."Policista si nasazuje čepici, vystupuje z vozu a chudák netuší, jak ohromen bude v minutách příštích... "Dobrý den, paní řidičko, silniční kontrola. Prosím o vaše doklady," říká mi formuli, kterou asi používá pokaždé - je krásně nepřirozená. 

To asi vidím, že mi nejdou nabízet párek v rohlíku a umytí předního skla !Hrdě tasím svůj řidičák a občanku - to jediný je totiž v pořádku. Policista čeká na další doklady a zatím netuší, že čeká zbytečně... se mi nějak nevešly do kapsy, když jsem spěchala z domu. Kolegyně policistka zatím obchází vůz a já koutkem oka vidím, jak jí oči lezou mimo hlavu, pusa nabývá nebývaného tvaru a její pravice jako by už už sahala po zbrani upevněné na opasku. Ta z toho nadělá, malinko rezavý prahy... "Průkazku ZTP, prosím," natahuje nervózně ruku policista. Jako jakou ? Vypadám jako debil a myslí si, že na to mám průkazku, nebo jako co ? Ale hned mi to vysvětluje : "No máte za oknem parkovací karty invalidů, tak je jistě nepoužíváte neoprávněně, že ne ?" Aha... no... no jistě, že nepoužívám, mám v péči dva postižené dědy, to je jejich, nejsem blbá, ne ?"Zelenou kartu a technický průkaz, prosím," žádá si hamižný policista. To mu nestačí občanka a řidičák ? To musí vidět všechno ? Takovej mladej a tak náročnej, toho bych chtěla mít doma ! "No nemám, ukradli mi peněženku s doklady," krčím bezradně rameny. Naštěstí je to pravda, asi si to stejně ověří.O.K. Vzdal svou touhu po mých dokumentech a jal se prohlížet vůz. Ale to neměl dělat. Objednala jsem si přece ve Vesmíru, ať v klidu dojedu domů ! Takhle nebudu v klidu a nebude ani ten policajt - na tenhle pohled dlouho nezapomene a sebere mu to klid na hezkou řádku bezesných nocí !Vrací se k mýmu staženýmu okýnku a už má oči mimo hlavu, jako jeho kolegyně : "Vy nemáte technickou ? ! ? !" Zdá se mi to, nebo je bledý ? "Mám, do června," vrtím zamítavě hlavou a jsem schopná olíznout si dva prsty a přísežně je vztyčit, jako správná svazačka. "No ano, do června, ale loňského roku !" zvyšuje hlas policista.Okamžitě vystupuju z auta, aby mi to dokázal. To přeci není možný ! A bylo. "No tak to vidíte a oni mi říkali, že je do roku dvanáct," vysvětluju asi né příliš věrohodně. "Já to auto vydražila na Aukru za pět tisíc a byla jsem ráda, že to jede !" mávám rukama a smiřuju se se smrtí. Není totiž možný, že by mě teď neumlátil ulomeným nárazníkem, který jsem přivázala červeným špagátkem z krabice od dortu, aby nedělal za jízdy divný zvuky, jak se táhl po zemi..."Na co máte zadní stěrač z vnitřní strany okna, paní řidičko ?" nekončí jeho udivené otázky. "Jéé, to není zadní, ten je přední, mi upadl, tak jsem ho dala dozadu k lékárničce..." usmívám se přiblble, jako bych snad čekala pochvalu, že si umím poradit. A hlavně - lékárnička je povinná výbava, musím ho na ni upozornit !"A čím stíráte přední okno, když prší ? ? ?" přesouvá se se zájmem dopředu. "Jsem si ten, co neupadl, dala takhle doprostřed a stírá mi u řidiče... ale já stejně nejezdím, když prší, mě to stačilo v zimě, když byly ty vánice..." Na policajta jde průjem, nebo mdloby, dle výrazu tváře."A na tý rezervě jezdíte jak dlouho, paní řidičko ?" ptá se zoufale. Má cenu mu lhát, nebo se to dá poznat, že 8 měsíců ? A nemusel by mi furt říkat "paní řidičko", já si uvědomuju, že si všimnul, že slečna už asi dávno nejsem... !"No, to už je dlouho... to přiznávám, to ještě před Velikonocema..." sypu si hlavu popelem. "Jo, jasně, ale předloni, že jo ?" mávnul rukou policista. Co to mele ? Předloni jsem to auto ještě neměla, koupila jsem ho vloni v březnu... což ostatně zjistí za chvíli, až si sedne k vysílačce a kolegové na ústředně mu oznámí, že nemám povinný ručení a ještě jsem navíc malinko nestihla auto za ten rok přepsat :-D"Sedněte si do vozidla a počkejte," pokynul hrůzou orosený policista a šel konat své povinnosti k vysílačce. Ať si nemyslí, že jsem nepostřehla ironický tón v jeho hlase, když říkal slovo "vozidlo" ! No každej holt nemůže mít luxusní fáro, sosále !Sedla jsem si do VOZIDLA a trpěla. Co teď ? Pozorovala bych, co se děje za mnou, jak se tváří, co píše... ale to zpětný zrcátko mi upadlo před vánocema, když jsem najela na obrubník, takže vidím kulový. Je mi líto Lucy. Je vyděšená. Snažím se ji uklidnit. "Neboj, to bude dobrý, za pár let mě pustěj z kriminálu, zas tolik se toho nestalo, tvoji maturitu bych měla stihnout..." (No zcela jistě, je teprve v devítce...).Čas začal jít pozpátku, nebo co. Neuvěřitelně znásobených dvacet dva minut čekání mi ubralo pět let života. Konečně se policista zvedá a přichází. Kolegyně to vzdala, ta už se asi nechce ani přiblížit, možná si všimla, že špatně drží dveře a má strach, ža by ji jejich odpadnutí mohlo poranit minimálně nárt služebně obuté nohy..."Jízda bez technický = pět tisíc. Jízda bez dokladů = deset tisíc. Jízda bez zelené karty = třicet tisíc. Jízda bez přepisu po lhůtě deseti dnů = třicet tisíc. Neoprávněné použití ZTP karet = deset tisíc, ty karty ZTP jsou k okamžitému odebrání, jako snad i váš řidičský průkaz..." chrlí na mě policista a vůbec netuší, že jsem přestala sčítat už u zelený karty. Za prvé mi matika moc nejde a za druhý se o mě pokoušelo něco jako mrtvice. Dělá si srandu ? A v tu chvíli přišel onen polibek se Smrtí, polila mě zima, pak horko a asi takhle nějak to začíná...Někdo mi sebral hlas. Jen čumím a nejsem schopna reagovat, bránit se, přemlouvat, vyhrožovat, nebo cokoliv dalšího. Duše mi vystoupila z těla a opouští ho. Se jí ani nedivím. Tak takhle nějak vypadá infarkt myokardu v kombinací s deliriem..."Paní řidičko, ukládám vám teď na místě blokovou pokutu ve výši dvou tisíc Korun a zakazuju vám další jízdu ! Vozidlo odstavte támhle na to parkoviště. Dnes už vás po městě nahánět nebudu, což si přeložte jak chcete a tady máte složenku !"On se mi jen zdá ! Teď nevím, jestli se tohle celé vůbec stalo... Milovaný Vesmíre, DĚKUJU ! ! ! Policista se ještě sklání k okýnku a dodává : "Tu pokutu si na Celním úřadě můžete domluvit i na splátky." Páni, podle čeho soudí, že nemám na to, abych vysolila takovou částku najednou :-D ? "Jo - a vyměňte si pneumatiky ! Nashledanou !" To řekl a zmizel. Teda tak by to bylo v pohádce.Tohle byla ale skutečnost, takže jen němě zírám, jak nasedá do auta a čeká, až odstavím auto támhle na parkoviště a po jeho odjezdu nastartuju a nejkratší cestou dojedu domů... No já nevím, já bych to snad i udělala... ale... mi nějak nestartuje auto, nebo co... Baterka ! Že já idiot nechala svítit, když jsem zastavila ! No jo ! Startér ani nemá snahu předstírat nadšení, prostě mrtvo ! Báječný !Vystupuju z vozidla a mířím k policistům. "Nebylo by rozumnější, kdybych zavolala kamarádovi a on by mě domů odtáhnul ?" ptám se tichým hlasem. Zřejmě je to potěšilo. Považovali to za výborný nápad a mou snahu respektovat jejich poslání. Možná si vůbec nevšimli, že auto prostě chcíplo a že jiná volba prakticky není... Každopádně jsem si šplhla a pro jistotu ještě dodávám : "A ty pneumatiky, ty měnit nebudu. Já už do toho nesednu. Vono by stejně nešlo určitě povolit žádný kolo..."Policista zasalutoval a odjel. Bůh ví, jestli se neschoval někde ve křoví a nečekal, co se bude dít. Nedělo se nic. Luky mě přijel nahodit přes kabely a jelo se domů. Poslední jízda mým úžasným autem, co sice blbě vypadá, ale sloužilo věrně v dobrém i zlém - za což mu patří můj velký dík...A představte si ! Hodinu na to, co jsem přijela domů a zaparkovala, jdu kolem auta a žasnu : Přední kolo na ráfku, pneumatika totálně prázdná ! A co víc ! Pod autem louže jako blázen ! Nejspíš brzdová kapalina... No, ona byla hadička už dávno poněkud prodřená...Budu se opakovat, ale milovaný Vesmíre ! Děkuju ti z celého srdce za pokutu ! Víte, bylo ohromný štěstí, že mě zastavili a já se raduju jako šílenec z toho, co mě potkalo ! Jsou totiž dvě možnosti (protože Vesmír funguje) :Za prvý - buď by mě za rohem stavěla jiná hlídka a ta by si na mě setsakramentsky smlsla - to by nebyly JEN dva tisíce, to by bylo minimálně těch osmdestát, na které jsem se svým riskováním vyšplhala...Nebo za druhý - taky jsem už dneska mohla být mrtvá... :-(Je důležitý uvědomit si sílu okamžiku a umět poděkovat za každou lekci, kterou nám život nadělí. A že všechno zlý je pro něco dobrý. Bude míň bolesti, smutku a vzteku mezi náma, když si to připustíme.A taky je to hodně o lidskosti. O úhlu pohledu a soudnosti. Za to patří můj dík hlídce, která to včera schytala. Ten šok z toho, v čem všem se dokáží lidé přemísťovat. Nevím, koho ždímala hrůza víc - jestli mě z nich, nebo je z pohledu na mé "VOZIDLO" :-DAť je to tak, nebo tak, nevíte někdo o nějakém autě s technickou ? Buďte prosím tolerantní, co se ceny týče... musím teď vysolit dost za tu pokutu...

S láskou Vaše Altmanka, lidičky :-)