Tak to bylo zase něco ! Nesmírná prda ! Nebo vesmírná ? Nevím... každopádně pod pojmem "natáčení propagace mladičké kapely" člověk vidí ledacos, ale s naším rádiem to je vždycky stejně úplně jinak :-) "Hele, Altmanko, přijedeš na natáčení s CZECH ITem ?" zeptal se mě Luboš a já nevěděla o žádném důvodu, proč nejet, tak jsem jela.
Nedávno o nich byl pořad na Fénixu - Hvězdy jako hvězdy, zdáli se mi vcelku jako bezva banda, tak snad bude legrace. No a byla ! Něco málo po poledni zastavila před domem nenápadná Felda a z ní vyskákalo kvarteto energií nabitých muzikantů. Na moje "ahoj" slušně odvětili "dobrý den" a hned mě naštvali - jsem já nějaká stará vražda, aby se mi vykalo ? :-) Hned jsem jim to vysvětlila. A bylo jasno. To je do začátku vždycky dobrý. Nic moc jsme nelelkovali, protože práce nás čekalo habaděj, takže po letmém rozkoukání jsme se hned pustili do díla. První krok je očividně zaskočil, obzvlášť mužskou polovičku grupy. Museli jsme je totiž nalíčit.
Copak holky, ty jsou zvyklé, ale kluky lámaly rozpaky, jestli to nezavání maličko potlačováním orientace, na kterou byli očividně patřičně hrdi :-) No co, snad se tolik nestane, když vám prozradím, že kvůli dobrým fotografiím se i u chlapa musí semtam ledacos zamaskovat či zvýraznit. Jako první nastoupil Dáňa. Vysoký, okatý, tmavovlasý a tím vším charismatický mladý muž. Co s ním ? Jako grunt dostal krásnou čelenku z jablonecké bižuterie... no teď se nelekejte, nejedná se o přípravy na travesti show, potřebovali jsme přidržet ofinu přece :-D Ale Dan se orosil hrůzou, když to viděl !Naštěstí pomohlo utěšování, že na fotkách a videu nebude poznat ani kilo make-upu, ani to, že byl chvíli princezna :-) O poznání menší Romča, po všech stránkách však stejně okouzlující, jako jeho kolegáček, se i o poznání míň bál, nechal se pudrovat jako o život a co na tom, že jsme mu nagelovali vlasy, že se pak třikrát říznul, vítr je holt zmetek, bacha na něj ;-) Rút s Lůcou se jak se patří zdokonalily samy, no vždyť to říkám - holky jsou prostě holky. Čtyřka jako ze žurnálu, Honzík vybral garderóbu, natupíroval neposedné účesy a zdálo se, že můžeme vyrazit do terénu. Nastartovali jsme naše ferrari... teda felicie (no co, F jako F) a frčeli jsme vstříc nečekaným zážitkům. Prvním cílem byl překrásný Klášter v Doksanech. Samozřejmě, že jsem tam nikdy nebyla, tahle oblast je pro mě naprostou neznámou. A tak jsem se kochala a nechala se unášet duchem duchovna, co tam kolem všude poletoval... to já můžu, to mě bere ! Vybrali jsem působivé zákoutí zděného altánu, kde se kapela se svými nástroji vyjímala vskutku nevšedně. Co na tom, že nás cestou málem sežrali pávi a řádové sestry chuděrky začaly zavírat okenice hned při prvních tónech linoucích se z houslí a kytary, za doprovodu Dáňových bubnů. Chvilku se zdálo, že jedna pávice bude soupeřit se zpěvačkou... no... ona by byla Lucka stejně silnější, tak to opeřenec naštěstí brzy vzdal.
Měla jsem možnost poprvé živě ochutnat muziku, kterou toto mládí produkuje a škoda jen, že jsem neměla to štěstí slyšet je kvalitně nazvučené ! Rút velela houslím jako profík a přála bych vám slyšet ten soulad s Romčovou kytarou !Jen Dáňa si stýskal po bubenickém exorcismu, okolnosti ho totiž nutily hrát potichu a hrajte si na bicí potichu, když se rozjede refrén a vy máte chuť dát paličkám pěkně sežrat, že se až do teď zrovna nepřetrhly ! Nicméně přežil to. Kdo to málem nepřežil byl Luboš coby kameraman, když sám na sebe snoval pasti v podobě životu nebezpečného terénu, aby byly záběry vsktuku naprosto IN ! No napadlo by vás baletit v pantoflích po vlhký, mechem obrostlý zídce, prakticky jakoby slepý, když máte jedno oko zavřený a druhý v hledáčku kamery a nechat se u toho švihat do hlavy bujnými větvemi statného smrku, rostoucího těsně v úrovni vašeho temene ?
Se divim, že to mláďata odzpívala s vážným výrazem ve tváři, tohle byl vážně pohled pro Bohy :-D Ale video se povedlo, brzy sami posoudíte ! Někdy by divák sedící pohodlně v křesle měl vědět, co předcházelo jeho spokojenému sledování :-) Sebevražedná akrobacie byla však jen polovinou hazardu, týkajícího se naší exhibice. Když jsme byli skoro hotovi, přišla přísná paní správcová parku a dala nám najevo svou nelibost, že tam rušíme jeptišky i okrasné ptactvo. Nedozvěděli jsme se, koho víc, protože chudák udělala jen "ty ty ty" a raději odešla, aby nám nemusela naplácat na holou a nebo minimálně neschodila Luboše z nebezpečné zídky do křoví, odkud bychom ho vymotávali i s kabelama od mikrofonů ještě dnes ! A kdo by vám pak popisoval zážitky ? :-) Raději jsme se tedy přesunuli na příjezdovou alej, kde jsme si zase trošku zamuzicírovali, taky posvačili koblihy a pak už jsme dali Klášteru "au revoir" (volně přeloženo z francouzštiny "sbohem", pro ty, jako jsem já a nerozuměli by...) :-D No dobrodrůžo ale nekončilo, další střípky kýženého klipu se tvořily na opuštěném a ne právě málo zanedbaném nádraží, kde si ale oproti parku mohl bicák Dan pustit opratě libovolně navolno ! A když to udělal, opadala omítka, vypadla cihla z komínu a přestala tam kvést ta krásná šípková růže :-D Pro informátory paní Marty Kubišové - celá akce se obešla bez ničivých následků způsobených na zvířatech, neodskákal to jediný vrabec, ni ještěrka ! Od zvlněných pražců jsme se vydali ještě kamsi, kde by pozadí dominoval Říp. Nádherný záběr ! Skupina dobývající svět ! A proč nezačít za humny ? Až se fanoušci této muziky budou kochat videoklipem, který jsme jim chystali, ať si zkusí představit podpatky zpěvačky Lucky bořící se do ornice pole, ať si ráčí všimnout, že houslistka Rút to raději vzdala a boty zahodila a nemluvě ani o bubeníkovi Dáňovi, který bubnoval tak sveřepě, že přehlušil rachot projíždějících autobusů po dálnici, která se mu táhla asi 2 metry za zády. Jediný Romča se svou kytarou byl stále pln úsměvů a pohody, mazlil se se svými akordy a kde, to mu bylo úplně šumák :-) Ani domů se nám nechtělo... respektive zpět do rádia, kde nás ještě čekalo focení a rozhovory. Ale každá bžunda jednou končí a ono i u fotek člověk zažije spoustu ohňostrojů, věřte mi ! Snad po zbytek večera se všichni vraceli k Romanovu komickému kousku s rozbitým zipem u kalhot, který se mu nejmenovaná asistentka v příznačném pokleku s hlavou u jeho poklopce zoufale snažila zakamuflovat spínacím špendlíkem - no co co asi ? Hlavně, že se to povedlo, ne ? Koukněte pak na fotky, schválně, je něco vidět ? Jsem ale šikovná :-D A pak se nám divte, že práce ve Fénixu nás prostě baví ! Jeden by řekl, že si tam jezdíme pro záchvaty smíchu. Ale proč ne ? Je spousta míst, kam si lidi dneska jezdí pro infarkty :-( A závěr mého dnešního tokání ? No žádnej, prostě a jednoduše, na světě je čtveřice mladých nadšenců, kteří budou rádi útočt na vaše uši a tak jim věnujte svou pozornost, protože nikdy nevíte, jestli jednou nebudete hrdě hlásit : "A já byl u toho, když začínali...!"
(Officiální facebook Czech it! : https://www.facebook.com/czechitofficial )
S láskou Vaše Altmanka, lidičky :-)
