Asi se vyplácí pít s rozumem a mírou (taky možná s Pavlem, Lukášem, Martinem a dalšími :-D). Ale je tu další školní rok, který se i mě opět týká a já znovu sbírám přátelství, úsměvy, vědomosti, poznatky, zkušenosti, poučení a rady do života, možná mi to moje rozumné pití asi tak úplně nebude vycházet. 10. září jsem se poprvé ocitla v anglické třídě pomaturitního studia. Z důvodu příjezdu z dovolené jsem nastoupila takhle pozdě.
Samozřejmě jako něco nového a neznámého jsem byla nejvyhledávanějším cílem všech přítomných párů očí. Asi jsem vypadala jako z jiné planety, nebo moji spolužáci byli natolik zvědaví, jak každou chvilku na mě koukali, že mi i zapomněli říct, že sedím na učitelské židli, což mojí nervozitě a nejistého pocitu z neznáma moc nepomohlo, protože při příchodu učitele mě na to on sám hlasitě upozornil a aby toho nebylo málo, vzhledem k pozdějšímu nástupu mě ani nenapsali na seznam studentů a náš třídní mě přivítal větou: ,, A vy jste kdo? Ještě na mojí židli!“ Nicméně zapadla jsem do kolektivu rychle, asi proto, že tento kolektiv vznikl jen o týden dřív, než jsem se k němu připojila. Je to veselá skupina lidí a nejčastější heslo slýchávám: „No drinking, no fun.“A ještě se nestalo, aby došli na hodiny v jednom dnu všichni studenti. Do dneška třeba nevím, jak vypadá Lukáš, který tam prý byl jenom jednou. Spolužák Dan, při konverzaci buď vypráví o hospodě, nebo odpolední plán má jít do hospody. Upřímně řečeno, pokud se nebudu stranit společnosti lidí z nší pomaturitní třídy, může se stát, že články budu psát z nějaké léčebny a možná už jenom o alkoholu. Tento čtvrtek jsme domluveni, že půjdeme do hospody mimochodem. Tak jsem zvědavá, jak moc „fun“ výsledek to naše posezení předvede.
Minulou středu jsme šli jako třída na oběd do jedné vybrané pizzerie. Posezení bylo také za účelem rozloučení se s jedním naším spolužákem, který odjíždí studovat do Prahy. Konkrétně jeho je škoda, neboť sezení vedle něj pro mě hodinu co hodinu znamená smích, ale na druhou stranu se zvětšuje šance, že se možná i něco naučím a v červnu si udělám certifikát z angličtiny. Ten náš kroužek - obědující/pijící pivo, vypadal tak jako normálně, jen ten spolužák, stihl za dobu, kdy já pila jedno malé pivo, otočit 3 půl litry. Byl překvapen, že jsem překvapena a já byla překvapena, že je překvapen. Druhé malé pivo, co jsem si dala, po mně ještě dopíjel, protože jsem pospíchala na autobus a nestihla bych ho vypít. Asi každý známe svoji měrku a způsob jak pít, aby to „nebyl průser“, i když… než jsme na to přišli, to bylo „průserů“, že? :-))) Obecně platí najíst se před konzumací alkoholu, nejlépe něčeho mastného, to známe. Další účinnou radou je prolívat pivo či panáky čistou vodou. O vínu nemluvím, víno se má vychutnat po nějaké výborné večeři a hlavně nemíchat a pivem(!!!!!). Pro mě neznámým bylo, že prý pomáhá vypít litr čisté vody před začátkem pití alkoholu a dát si trochu hořké čokolády. Nevím. Zjišťovat po dobu prohibice nebudu a jen těžko navážu na občasné párty s panákovaním, neboť já mám svůj zrak docela ráda. Jinak předpokládám, že vám neunikla informace o nových kolcích?Co se nebojíte pít a s kým? Jinak, milí příznivci Fénixe, váš názor nám můžete napsat na emailovou adresu: fenixradio@fenixradio.net, nejoriginálnější vyjádření zde uveřejním. Užívejte prvních podzimních dnů a zahřejte se teď raději čajem. :-)
PS: Můj učitel angličtiny, původem Australan se o národu českém vyjádřil, jako o národu alkoholiků, pche! :-D
Bára Medvědová
Nalaďte si Fénixe právě teď :
http://fenixradio.net/online-vysilani.php
