Neuplynula dlouhá doba, kdy české politické špičky přemýšlely, jak během pár dní změnit ústavu. Člověk se nestíhal divit. Kvůli milionům, které politické strany daly do propagace před předčasnými volbami, chtěli naši zákonodárci upravit základní právní předpis ČR. Utracené miliony a slibně se vyvíjející průzkumy byly důležitější než samotný zákon. Nakonec vyhrál rozum, pokud to spíše nebyly zákulisní dohody. Ústava se vyhnula znásilnění, které jí hrozilo a občan se mohl cítit jako v právním státě, kde zákony určují pravidla všech lidí, včetně politiků. Dá se říci, jako v ostatních státech Evropského společenství. Avšak ejhle. Po pár týdnech začínají němečtí a francouzští diplomaté přemýšlet co udělat s neposedným českým prezidentem, který se zdráhá podepsat Lisabonskou smlouvu.
Jednou z možností je sesazení naší hlavy státu, což by znamenalo obvinit prezidenta z velezrady, což může udělat pouze senát ČR. Druhou varianta je už výše uváděná ústava. Její změna, díky níž by už nebylo potřeba prezidentova podpisu, by ukončila zdlouhavé schvalování reformního zákona EU.
Ze všech návrhů na změnu ústavy by se mohlo zdát, že je nedokonalá, neaktuální a příliš komplikovaná. Ale co když je to jen drzost českých politiků (a nejen těch), kteří chtějí jen pro svůj prospěch ohýbat základní pravidla? Vyjádření zahraničních diplomatů považuji jako opovrhování suverenitou České republiky. Jak si představují změnu v českém zákonodárství? Že přikážou českým politikům omezit pravomoci prezidenta? Nebo že senát na jejich požadavek obviní prezidenta z velezrady? Jak to chtějí provést? Vyhrožováním v podobě vyloučení Česka z EU? To neshledávám za příliš demokratické.
Evropské společenství je seskupení suverénních států, kdy základní reformní kroky, mezi které patří právě Lisabonská smlouva, musí být ratifikovány všemi státy společenství. Jinak nemůže vstoupit v platnost. Jak můžeme v klidu souhlasit s Lisabonem, když je to právě ústava EU. Nehrozí v budoucnu, že i tato norma bude měněna jen tak, jak se bude hodit? A těm, kdo nepodepíší, bude vyhrožováno omezováním, nerovnými podmínkami nebo dokonce vyloučením?
Demokracie, kterou jsme získali právě před dvaceti lety, znamená především odpovědnost. Proto buďme odpovědní a nenechejme si znásilňovat základní právní předpis našeho státu.
