Jsem tu se svým prvním článkem k lidskoprávní tématice.
I když náboženská nesnášenlivost není tím hlavním, čím bych se chtěl na tomto blogu zabývat, rozhodl jsem se svou prvotinu věnovat všem drahouškům, kteří podepsali petici islám v České republice nechceme.
V posledním týdnu se napříč Českou republikou začala šířit vlna módní islamofobie. Vše jen na základě toho, že si dvě muslimské studentky stěžovaly na vedení školy, které jim zakázalo nosit tzv. hidžáb tj. šátek, zahalující vlasy a krk. Ombudsmanka se postavila na jejich stranu, což spustilo doslova nenávistnou hysterii a to nejen na sociálních sítích, ale i v řadách části politiků. Jedním z nehezkých příkladů je nahnědlý fašizoid Marek Benda, který je svými nenávistnými výroky již známý. Anna Šabatová je obdivuhodná osobnost, poněvadž se jako jedna z mála nebojí vystoupit na podporu menšin, což je dnes velmi nepopulární. Ti, kteří podobné názory v minulosti obhajovali s tím buď potichu přestávají (jako příklad je možné uvést současnou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou) a nebo jsou odsouváni na okraj politického dění, či všelijak diskreditováni. Neodpustím si rýpnutí do té nemalé části společnosti, ohánějící se tím tolikrát ohraným klišé: “nejsem rasista, jenom mi vaděj cikáni.” K tématu Romové a rasisté, omílanému stále dokola jako kolovrátek, se již vyjadřovat nebudu, protože můj názor je myslím zřejmý. Prostřednictvím tohoto článku bych se mohl zeptat, jak by podle těchto tolerantních lidí měli vypadat příslušníci menšiny, kterou by byli ochotni akceptovat. Ale na tuto otázku není těžká odpověď. Takový člověk by musel být především běloch a také křesťan. Položím si řečnickou otázku: v čem těmto lidem vadí, že si dvě studentky nosí na hlavě šátek, čímž nikoho neomezují na jeho právech? A rovnou si odpovím. Protože jsou rasisté a nenávistní xenofobové. Je velkým nedostatkem současné doby, že i když si s těmito individui může poradit, tak to nechce udělat. Ba spíše si je pěstuje. Jako ateista nemám žádný vztah k jakémukoli náboženskému symbolu či projevu, ale ctím náboženskou svobodu. A pokud je možné nosit křížek, mělo by být naprosto samozřejmé, že nikdo nebude vystavován perzekuci za nošení hidžábu. Toto je naprosto normální, standardní pojetí základních lidských práv, která jsou daná a není možné, aby si z nich každá země dělala trhací kalendář a podřizovala je přesvědčení místních politiků nebo stereotypům, zažitým ve veřejnosti.
