Děkujeme za pochopení.
![Foto](http://1gr.cz/data/ipas/avatar/102014/261020147B4E053434EE78594B547120943A67D2.jpg)
J78i19t64k93a 57Š64t98a72n13c30l15o73v12á
Ráda jsem si Vás přečetla i nasytila se
Š26á86r72k67a 92M72a38t17y76á56š43o54v93á
řídká polévka- u nás se ráno na Štědrej den, vařila couračka (bílá zelná) a brambory ve slupce... kdo měl hlad,tak si ohřál,nalil a oloupal a přikusoval tu vařenou bramboru...vánočka byla k snídani a pak kolem páté hodiny, aby děti neměly hlad... no a kolem osmé večer, zasedáme ke štědrovečernímu stolu...je brsál,smažený kapr,kapr v rosolu, rybí polévka, po večeři káva nebo čaj a cukroví..a pak, pak zazvoní.....
P70e51t62r 84K80o40r29e54c10k65y
No , letos bude premiéra, zustaneme přes svátky jen s pejsanem,ale snad to nějak zvládneme. Řízek a salát bez problému a pokud někde vyloudím porci kapra tak to bude fajn,když né stačí i to. Místo nadílky se půjdeme večer projít a budeme se asi brouzdat v dešti, sněhu asi nebude
![Foto](http://1gr.cz/data/ipas/avatar/052021/31052021F02C69E9AB7CD08EB172CD35B548CA56.jpg)
F82i48l67i48p 32V75r15a11c61o30v48s63k15ý
Krásně napsáno ač jste asi neslyšel o výboru JRS Ireny Fuchsové :) Karma.
![Foto](http://1gr.cz/data/ipas/avatar/102018/021020186108BA70460D29B7C629F228A46C4C26.jpg)
![Foto](http://1gr.cz/data/ipas/avatar/022019/03022019AFE699C448FD1551E19D8A97D0D6987F.jpg)
R31i31c30h75a32r95d 26P23o98l92á92š85e34k
Jsem z Prahy a otcova famílie pochází z jižní Moravy a nepamatuju, že by u nás kdy na vánoce bylo cokoliv z ryby. Takže za mě salát a řízek.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3391x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz