Diskuse
Kuchař = alkoholik?
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

K27a24m70i48l54a 76B67r16a87n85n57a
naprostá pravda. Složité povolání: přesčasy, stres, víkendy v práci, blbá pracovní doba...

F58i24l76i53p 10V89r45a95c78o85v70s27k15ý
Také jsem si nedávno zablogoval, Vám karma

R20a22d20e20k 36P83á20l18k69a
Přečetl jsem. Super článek a gratuluju, že jste to dal.
P52e91t88r 77B12u94r87i41a40n
nemohl při pauze na cigaretu trefit do píchaček :-). Naměřili mu ve 2 odpoledne 3,7 promile. Prý zbytkáč říkal.
Karma za výborný celý článek.

F51i45l37i73p 11V77r57a49c22o64v88s59k91ý
Zažil jsem kuchaře potácet se na baru a na otázku hostů, kdy budou mít vařeno pokřikoval... "Už se to připaluje, už to bude "
O55d96s65t38r41a65n56ě78n13ý 75U48ž87i71v83a64t31e87l

F50i18l47i55p 29V80r76a46c21o41v62s85k71ý
Pár jich střízlivých najdete... kuchaře stresují podobné věci jako číšníky, enormní tlak, málo přestávek... dlouhé šichty.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3426x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz