Diskuse
Jak jsem zažil Dubaj
Děkujeme za pochopení.
R59a59d79k38a 96P89o31k39o23r75n16á
Byla jsem tam 3x vždy po 8 letech, pokaždé bylo co objevovat.Hezky jste to napsal, vším souhlasím.Naposledy na mě udělala velký dojem mešita šejka Zayeda v Abu Dhabi..tak příště
V80ě56r71a 59D55r41e84s98s83l83e26r89o26v52á
A až dojde ropa (nebo nebude potřeba), zase tam budou otrhaní kluci mezi ruinami pást vychrtlé kozy.
L24i38b34u28š93e 68P96a44l29k62o97v98á
měla jsem z Dubaje stejné dojmy jako vy-skvělé místo na prázdniny-pronajali jsem si džíp a navštívili i ostatní emiráty a je pravdou že ne všude je to tak skvělé jako v těch hlavních turistických oblastech-dík za připomínku jedné mé dovolené
A18l49e61n27a 48K80ř84e50h11o78t72o78v85á
Potěšil jste mě těmi popelníky. Sice tam budu v době ramadánu, kdy se na veřejnosti do západu slunce mj. nesmí kouřit, ale jsem za tuto informaci ráda.
J67i41ř82i49n67a 42V68o63t85a81v61o95v21á
Až na drobnosti souhlasím a je to opravdu místo, které bych se znovu nebála navštívit. Co jsem viděla a zažila já si můžete přečíst a na fotkách prohlédnout zde: https://jirinavotavova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=654206
S28a17r18a 46N36o18v61a
Chováte-li se slušně, nic vám nehrozí - nezbije/neznasilni-li Vas tam nekdo z místních 10%. Pak Vás zatknou a v lepším případě jen vyhostí.
Tolik řádek obdivu, ke kameře na každém rohu jsem snad nikdy nečetla...
Jinak samozřejmě záleží, co od dovolené očekáváte, pokud nejste zvyklí (nebo nemáte v lásce) na mimoevropskou realitu, pláže a nakupáky Dubaje asi opravdu nejsou špatné. Navíc jsou monumentální, takže o zážitky i fotky postaráno.
R56i33c44h46a66r45d 45P14o75l50á44š64e55k
V mešitě si vlasy zahaluje pouze žena a dlouhé kalhoty nejsou slušnost, ale nutnost, jinak samozřejmě do mešity se vstupuje bez bot.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3399x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz