Diskuse
Co je problém české gastronomie?
Děkujeme za pochopení.
F67i73l29i32p 95V16r78a18c49o70v92s74k69ý
Dobrý den Radku,
dotkl jste se několika témat, z důvodu času zareaguji na to z perexu. Kvalita ve školství nemůže být dobrá už jen proto, že i učitel nebo mistr je člověk a potřebuje žít. To lze z tabulkových platů těžko. Sám se učení na hotelovce věnuji třetím rokem, ale představa, že bych neměl další příjmy jako osvč, které jsem si ponechal, není pro mne reálná. Práce s omladinou mě bavila i jako šéfkuchaře v restauraci, věnuji se jí tedy dál, na vyšší úrovni. Ale jak píšu, pro důstojný život by učitelé potřebovali víc peněz.
P21a14v95e81l 92V80e28r69n69e69r
Clanek jako celek dobry, jen porad nechapu ty stesky nad cenou menicek pod stovku. Jelikoz toho hodne najezdim sluzebne po cele republice, tak vim, ze v kdekterem vesnickem reznictvi sezenu maso levneji nez hypermarketu a pri jeho peceni se mi z nej nevypoti tolik vody jako z toho supermarketoveho. A to restaurace nakupuji, potraviny obecne, pri jejich objemech za jinou cenu, nez je ta maloobchodni/supermarketova a obracene neplati, ze kdyz se vari pro 4 nebo pro 40, tak na tom ztravime 10x vice casu.
F43i80l73i24p 60V19r36a62c89o47v33s55k12ý
Samotná cena potravin na talíři tvoří jen část celkové ceny jídla. Právě proto u laiků Vašeho ražení dochází k poměrně nesprávnému pohledu na koncovou cenu restauračního jídla.
Š26á97r24k60a 85M35a64t19y25á96š78o60v22á
Učí se ještě na základních školách holky vařit? Za mne to tak bylo. Jen naše soužka vařit neuměla, takže to pro mne byl dost trest. Už v osmičce jsem vařila líp jak ona. Mamka byla hodně nemocná,takže jsem první svíčkovou nakládala podle kuchařky už v 10 letech. Vařit mě baví,nemám problém uvařit pro 50 a více strávníků, ale pracuji v kanceláři, tak si vařím o víkendech na akcích našeho spolku a jsem ráda, že nic nezbývá a lidi si chodí i přidávat...k čemu je výuční list, ten kuchaře nedělá...
F19i96l33i77p 89V27r96a14c84o50v32s90k28ý
Věřte tomu, že vařit pak v tlaku restauračního provozu je zcela jiná disciplína.... ale faktem je, že zrovna výuční list není zárukou dobrého kuchaře.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3416x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz
