Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J48i72ř82í 40K60i46n53d17l
Čtu, že státy kolem nás uvolňují miliardy na záchranu živnostníků, malých firem miliardy, USA biliony. U nás stát kouká, jak žádnou náhradu nedat, protože státní rezervy rozházel na platy státních úředníku na slevy na jízdném a kasa je prázdná.
P43a68v40e64l 91D69y57t70r90y85c58h
No tak např na kopání toho Zemanova kanálu bude potřeba dost lidí.
R16i84c20h57a67r47d 72N87e80u83g30e26b66a19u70e74r
Problémem je, že dopad je na fůzné skupiny velmi různý. A právě ta nejkreativnější část - MSP - to odnese nejvíce.
O89d25s74t33r38a17n15ě36n97ý 68U89ž88i36v22a66t42e59l
P67a14v78e38l 25V25e92r86n58e72r
Bohuzel, je to neco, co ekonomove neznaji, na co nemaji reseni. Nekolik let zpet muzeme neustale cist, jak je potreba v ceske ekonomice presunout pracovni sily z prumyslu do sluzeb. A ejhle, najednou se cela tato teorie sesypala jak domecek z karet. Jo a na FB se clovek docte, ze si ma vytvaret polstare investovanim na burze. No, ne nadarmo se tomu v mimnulosti rikalo "hrat na burze", protoze tam jsou vzdy jen vyherci a porazeni. Ti, co to tam uhraji na plichtu, ti to vlastne ani nemuseli zkouset.
R32i23c51h73a55r31d 94N66e54u25g61e29b98a78u83e59r
Řéšení mají ekonomové, nebo spíše ekonomika, vždy, nabídka se musí přizpůsobit poptávce. Je to ale velmi bolestivé. Pokles HDP také znamená méně peněz na transfery a pro statní zaměstnance.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3438x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz
