Zdravotní gramotnost v Česku horší než v Afghánistánu? Ne, ale je co zlepšovat…

Tak jsme se z mezinárodních průzkumů dozvěděli, že jsme nejnezdravější zemí světa, co se týče konzumace alkoholu, kouření a počtu obézních. Pardon, ale nakolik je relevantní studie mapující zdravíobyvatel, jíž vévodí Afghánistán?

Zmíněnou studii má na svědomí Světová zdravotnická organizace. Na nejlepších příčkách v ní skončil Afghánistán a africké země třetího světa, tedy státy potýkající se s válkou, chudobou a hladem. O tom, že alkohol, cigarety a přejídání jdou ruku v ruce s vyspělými regiony a civilizačními chorobami, snad není sporu a nepotřebujeme k tomu podobné výzkumy, které navíc vyznívají zcela paradoxně ve prospěch států s nízkým věkem dožití. Statistika nás přesto může vést k zamyšlení…

Kdyby Češi tolik nekouřili, nepili nadměrné množství alkoholických nápojů, zdravěji se stravovali a přiměřeně by se hýbali, byli bychom mnohem zdravější a naše střední očekávaná délka života by musela být podstatně vyšší, než je tomu nyní. Tzv. naděje dožití se sice od roku 1989 podstatně zvýšila jak u mužů (na současných 76 let), tak u žen (81 roků), ale stále nedosahuje hodnot těch nejvyspělejších států, jako jsou např. skandinávské země, Německo nebo Holandsko.

Jak tuto situaci zlepšit? Zde více než kde jinde hraje roli vlastní volba a odpovědnost za svůj život. Klíčem k řešení neuspokojivé situace v ČR je posílení zdravotní prevence, která úzce souvisí s tzv. zdravotní gramotností. Člověk zkrátka musí vědět, co je pro něj prospěšné a co mu škodí, a podle toho se má rozhodnout. Jak vyplývá ze zprávy Státního zdravotního ústavu, Česká republika je výrazně pod průměrem v úrovni zdravotní gramotnosti. Z osmi sledovaných zemí Evropské unie se umístila na předposledním místě!

Zatímco pojem finanční gramotnost je mezi českou veřejností známý, a dokonce už tento typ gramotnosti pronikl i do školních osnov, tak sousloví zdravotní gramotnost stále vyvolává leckde rozpaky. Přitom se jedná o klíčovou kompetenci ve vztahu ke zdravotnímu stavu, jejíž význam bude zcela jistě nadále narůstat. Co tedy je zdravotní gramotnost? Proč je důležitá? Co obsahuje?

Stručně řečeno slovy pana profesora Holčíka: „Zdravotně gramotný je člověk, který je schopný o svém zdraví kvalifikovaně rozhodovat.“ Podle definice Světové zdravotnické organizace zahrnuje zdravotní gramotnost motivaci a způsobilost jednotlivců k tomu, aby si dokázali získat přístup k informacím, porozuměli jim a využívali je způsobem, který podporuje a udržuje dobré zdraví.

V ČR je zdravotní gramotnost v plenkách a na realizaci ve smyslu vzdělávání a objektivního informování veřejnosti je ještě hodně práce. Ale snad se blýská na lepší časy. Praha v tomto nezahálí. Formou grantů podporuje konkrétní aktivity, které vedou k vyšší zdravotní gramotnosti a ke zlepšení životního stylu obyvatel hlavního města. Snaží se působit v jednotlivých městských částech. Zájem lidí o osvětové programy stoupá, akcí je každým rokem víc. Zahrnují preventivní odběry, vyšetření spojená s odbornou konzultací, sportovní aktivity a propagaci sportu coby přirozené potřeby, přednášky atd. V prevenci zaměřené na dětský chrup se inspirujme švýcarským modelem, který jsem konzultoval s prezidentem České stomatologické komory, doc. Romanem Šmuclerem. Úspěšnost je neuvěřitelná, projekt ve Švýcarsku vedl k razantnímu úbytku kazů. Ovoce může přinést také větší podpora zdravého vaření ve školních jídelnách, člověk by se od útlého věku měl zamýšlet nad tím, co a kolik toho sní. Mohu každopádně potvrdit: Pražané jsou o problematice zdraví a životního stylu lépe a objektivně informováni a postupně se mění jejich ne vždy zcela vhodný životní styl.

Cestou k lepšímu zdraví není jen fungující pražské zdravotnictví a neustále se zvyšující náklady na zdravotní péči. Cestou k lepšímu zdraví je především způsob života, který vedeme!