Naše současnost definována čísly, kdy se lidé přepočítávají na osob/hodiny, činnost strojů na moto/hodiny a ukazatelem naše údajného společného bohatství je výše HDP atd.
Naše současnost je definována čísly, kdy se lidé přepočítávají na osob/hodiny, činnost strojů na moto/hodiny a ukazatelem naše údajného společného bohatství je výše HDP. Vytváříme nespočetné množství statistik a matematických modelů všeho. Obdobě řešíme i náš vztah k viru SARS 2 a nemoci COVID-19 (Wuchanský zápal plic), které považujeme za pandemii a vypínáme kvůli nim lidská společenství. Vytváříme statistiky, kde normalizuje, analyzuje, průměruje a jinak interpretujeme čísla o prověřených, neprověřených, o nakažených a zesnulých. Společnost touží po těchto číslech a hledá odborníky, kteří mají v mediálním prostoru nahrazovat kritické myšlení jedince. A protože je nám to málo, tak k apokalyptické vizi přiřazuje osobní příběhy z různých části společnosti, které vkládáme do obrazu smrtelného nebezpečí. Dále vytváříme mediální obrazy ze skutečných hrdinů maskovaných v igelitu, 3D tiskařích, různých dobrovolnících, rouškách z čehokoliv, lidí, kteří nedobrovolně ztratili svoji existenci apod. Tento soubor informací a kontextů vytváří nedobrovolný tlak ne existenční a existencionální podstatu našeho bytí, ale paradoxem je, že ani v této situaci nezapomínáme na potlačení svobody a reagujeme jakousi překotnou společenskou aktivizaci, jakým si únikem mimo systém v systému.
Rouška, kterou upřímně nenávidím je pro mne tímto symbolem: vystoupení mimo systém postarání se sám o sebe. Skutečně potřebujeme politiky, kteří v rámci své vlastní paniky vše smetou pod stůl? Vlastností totalitních systémů je nedobrovolné trvalé vyčerpávání společnosti (v zájmu celku) pod dojmem její ochrany a šťastné budoucnosti. Tohle nás, ale může potkat, protože tématem dne není svoboda, ale otevření hobby marketů (hnojiva se prodávat musejí)! Pro intelektuála je tato skutečnost reálnou denní apokalypsou, ta skutečná však můře přijít a ani nemusí být způsobená smrtelným virem.
Apokalypsa se zatím nekoná, ale může být předzvěstí samo destrukce společnosti, která podlehne sebe klamu destrukce. K tomu stačí opět čísla ve formě negativní informace o zesnulých a nakažených, protože v takové situaci nikoho nezajímá, že v roce 2018 zemřelo v ČR cca 112 000 lidí, a to z mnoha příčin. Ty nepovažujeme za pandemii jenom příklad – novotvary cca 28 000 lidí. Číslo je to děsivé, ale nic se nestane, nikdo nevyhlásí nouzový stav a nevypne ekonomiku. Důvodů je mnoho, ale jeden z nich se opírá skutečnost, že k léčbě potřebujeme zdroje. Může se nám stát, že společnost trpící syndromem bílého muže si vyčerpá budoucnost, tak že za rok možná za dva nebudeme mít nato zajistit péči pro ty potřebné.
Proto vám přeji nezávislou budoucnost!
