Fejeton: jak vystresovat sám sebe!

Dostat špejličku do nosíčku se může ukázat jako malé drama z potemnělé školní šatny, kde posedávají rodiče s dětmi a realizují rituál záchrany světa. Malé dětské ručičky ve snaze probít se k testovací špejličce, tak intenzivně

pracují až ji sbíráme ze země. Díky pravidlu 5 s-1 můžeme pokračovat dál, a především nejsme jediní, kdo bojuje. „A hurá testujeme!“ A začíná malé osobní drama na 5 minut. „Indikátor nabírá pufr a míjí T a blíží se C. A je to tu rudá čárka! Uff!“ Negativní a je jedno jestli falešně anebo skutečně.

Malá nepozornost chvilkové rozptýlení při debatě s rodiči, potemnělá šatna a absence brýlí dělají z negativního testu pozitivní. „Dvě čárky!“ To že jsou na zcela jiném místě vůbec nevnímáte. „Prostě dvě čárky!“ Naposledy, když jsem viděl dvě čárky, tak jsem otvíral koňak a vybíralo jméno. Panika se, ale nekoná! V hlavě sumírujete postup, jak si dnes zorganizovat den, komu zavolat apod., ale hlavně jak diskrétně zmizet ze školní šatny. Dítě vás tahá za rukáv „já tam pořád nic nevidím“, koukáte znovu na test dvě čárky „božínku, jak mu to řeknu?“ ptám se sám sebe.

Ale přece to světlo, přímočaré šíření světla, nevím žádný stín, test je jedna světlá plocha a dvě čárky. Běžím k oknu a nastává katarze. Jedna, pouze jedna a ta druhá, to byl pouze stín vnitřní hrany na zcela jiné části kazetky.

Tak a hurá do rotační školy. Od pondělka doma s babičkou a dědečkem na on-line výuce!

A na závěr jedem citát: „Jedna nepravda ze sebe rodí tisíce jiných a jedna libovůle zruší na tisíce pravd.“ (Karel Havlíček Borovský)