Jsem rád, že Úřad pro ochranu osobních údajů mě tak pečlivě chrání.

Zákony prosazované bez morální logiky se stávají paskvilem, který pošlapává práva všech slušných lidí. Myslím, že tohle je ukázkový případ.  

Společnost ekolo dostala pokutu za to, že na Facebooku zveřejnila fotografii pachatele, který ukradl kolo v její provozovně. To se stalo v roce 2011. Všechno nejprve vypadalo přitom tak normálně a v pořádku. Díky zapojení uživatelů Facebooku se podařilo najít kolo v jednom bazaru, policie ho zajistila, vrátila okradené společnosti a pachatele dopadla. Člověk by si řekl, idylka. Okolním lidem přece jen není lhostejné, když se dějí špatné věci, nabídnou spolupráci policii, ta využije svých zákonných prostředků a pachatele zajistí. Takhle nějak si představuji, že by měla společnost fungovat. Pachatel byl v roce 2012 pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu (dle uvedení jednatele společnosti, neověřoval jsem.)

Ale ouha, máme tady Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten přišel na to, že zveřejnění fotky pachatele bez jeho souhlasu je porušením jeho práv. Zřejmě jeho práva v klidu ukrást, co ho napadne. Proto uložil společnosti pokutu. Ale i tady to ještě nejdříve vypadalo, že rozum přece jen zvítězí. Společnost se obrátila na soud a ten v roce 2015 rozhodl, že se ničeho nedopustila a pokutu zrušila.

Ale úředníci, chránící naše osobní údaje, se nevzdali. Obrátili se na Nejvyšší správní soud a ten rozhodl, že společnost porušila zákon a pokutu musí zaplatit.

Celý článek zde: http://zpravy.idnes.cz/pokuta-za-zverejneni-fotky-zlodeje-ditrich-ustavni-soud-peo-/domaci.aspx?c=A160914_134539_krimi_cen

Zajímavé na tom je, že i případě, že na fotografii je zachycen přímo trestný čin, je ochrana osobních údajů pachatele, tedy člověka, který jako první porušil zákon, nadřazena právu člověka, který nic neprovedl a jen si chce chránit svůj majetek. Pochopil bych, kdyby někdo na Facebook umístil fotku člověka, sedícího v parku na lavičce a k tomu napsal: "Tento muž mi ukradl kolo."  Tady bych se jednání úřadu nepodivoval. Ale v případě zaznamenaného trestného činu?

Zajímavé bylo pročíst i diskuzi pod uvedeným článkem, kde někteří prosazovali názor, že postup úřadu je správný, protože dotyčný přece v okamžiku, kdy byl zachycen na fotografii, nebyl pravomocně odsouzený a z presumpce neviny tudíž nevinný. Jenže jak si potom vysvětlit skutečnost, že sama policie občas dává na internet nebo do televize fotky nebo filmové záběry podezřelých z různých trestných činů a žádá veřejnost o pomoc při identifikaci?  Úmyslně jsem napsal podezřelých, protože i když třeba policie již zahájila úkony trestního řízení, vůbec to neznamená, že tento podezřelý se dopustil daného činu a bude za něj odsouzen. Zvláště, pokud na fotografii nebo videu údajný trestný čin není vůbec vidět. A že se takové fotografie na internet dostávají, je vidět například zde:

https://www.novinky.cz/vase-zpravy/praha/1297-34287-policie-hleda-pachatele-financnich-podvodu.html 

https://www.novinky.cz/krimi/409131-mladik-v-praze-zautocil-na-kolemjdouciho-ktery-ho-napomenul.html

https://www.novinky.cz/krimi/387866-policie-hleda-zenu-pred-kterou-mozna-ujizdel-pobodany-ridic.html

https://www.novinky.cz/krimi/397279-policie-hleda-vytrzniky-z-unorove-demonstrace-na-male-strane.html

Policie v tomto případě neporušuje zákon na ochranu osobních údajů? Neměl by se tím začít Úřad pro ochranu osobních údajů zabývat? Protože kdyby se úředníkům podařilo prosadit, že se takové záběry v žádném případě nesmí dostat na veřejnost, mohl bych konečně v klidu spát. Nedávno jsem totiž po půlnoci přeběhl liduprázdnou ulici na červenou a teprve pak jsem si všiml, že je poblíž kamera městského kamerového systému. Od té doby se v noci hrůzou budím a čekám, kdy se moje fotka objeví na internetu. Ale teď už vím, že se mě Úřad pro ochranu osobních údajů zastane.