- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hitler nebyl nic jiného než obyčejný komunista. Své politické názory však díky výjimečnému charismatu zabalil do téměř náboženského hávu a ze své strany udělal jakousi novou církev. Sám sebe přitom postavil do role spasitele a nakonec i mučedníka.
Na rozdíl od Stalina, který byl pouze stvůra, se ovšem Adolf alespoň uměl chovat ke svým podřízeným. V knize Temné charisma Adolfa Hitlera autor Laurence Rees píše, že zatímco Stalin své odpůrce ve straně popravoval, Hitler „nepohodlným“ dával zlaté padáky. Aby se jich zbavil, poslal je na luxusní dovolenou.
Tím se ho samozřejmě nechci zastávat. Komunista jako komunista, od nich nemůže nikdy přijít nic dobrého. Fascinuje mě jenom jeho osobnost: dnes je Hitler ztělesněním zla, ale miliony Němců si ho na začátku 30. let zvolili ve svobodných volbách. Bylo jeho osobní kouzlo skutečně tak působivé, jak se píše v knize? Skutečně byl Hitlerův pohled tak pronikavý, že měl člověk chuť mu odsouhlasit cokoliv a položit za něj život?
Touha být v krizi veden silnou osobností, bažení po tom, aby naše existence měla nějaký smysl, uctívání pseudohrdinů a „celebrit“, touha po spasení a vykoupení: nic z toho se od Hitlerovy smrti v dubnu 1945 ve světě nezměnilo, píše se v úvodu knihy Temné charisma Adolfa Hitlera.
Možná by si ji měli přečíst lidé, kteří u nás v posledních dnech fanaticky volají, aby demokracii nahradila "vláda pevné ruky".
Další články autora |
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...