Slunce je největším projektorem

I přesto, že nám svítí nad hlavami každý den (i když ho nevidíme) a přesto, že dokáže prosvětlit i noc, díky odrazu na povrchu měsíce, slunce nevnímáme jako nic speciálního. Bylo tu. Je tu. A ještě určitě bude, tak co?

Ono u věcí, které přestáváme vnímat a to i přesto, že tu jsou, se dostáváme na úroveň určité "vady vnímání", v tomto případě zraku.

V profesním životě se tato "ztráta" nazývá profesní slepotou a postiženi jsou všichni s pobytem delším než 6 měsíců u jedné práce, či na jednom místě. V některých továrnách a na některých pracovištích slouží k potlačení vnímavosti například práce na páse, kde po dobu směny vykonává pracovník, či pracovnice, po celou dobu jeden manuální úkon, pořád a pořád a pořád. Na takovémto pracovišti stačí k získání profesní slepoty i několik hodin.

Je paradoxem, že zlepšování se a zrychlování činnosti, kterou jeden pracovník vykonává, nemusí být přínosem. Opak je pravdou. Může se totiž snadno stát tzv. úzkým hrdlem, který řetěz činností zhoršuje. Dobrým příkladem je film "Moderní (Nová) Doba" MODERN TIMES, v němž Charlie Chaplin nejen hrál, ale on napsal i scénář a režíroval.

Podívejte se sami na scénu z tohoto filmu

Přemýšlel jsem, zda-li na toto místo neumístit anketu a dotaz, kdy film vznikl. Nakonec tak neučiním a ušetřím Váš čas. Bylo to v roce 1936.

Podíváte-li se do mnoha provozů a továren dneška, změnil se pracovní oděv, ale zbytek, často zůstal se vším, co v něm vidíte, stejný.

Dnes probíhá druhý den semináře s názvem Inovace v Logistice, kde se poukazuje mimo jiné i na téma zmiňované v úvodu. Je skutečně nutné stále navyšovat tempo výroby a s ním související tempo spotřeby? Jak by dopadlo slunce, kdyby se po lidském vzoru snažilo každý následující okamžik vyrobit více energie než před ním? Myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet.

Dnešní příspěvek definuje hlavní myšlenku již samotným názvem - Slunce jako Projektor. Těm, kdo nevěří, pustím záznam představení, které mi slunce minulý týden nabídlo, při příjezdu na mé pracoviště. Věřím, že Vás zaujme stejně, jako mne.

Všimli jste si, že projekce ukazuje město bez lidí, resp. s jedním jediným živým člověkem? 

Všechny ostatní obrazy a dopravní prostředky, ač skrývající a převážející (kromě tramvaje), jen jednoho pasažéra, kterým je řidič, totiž díky našemu shonu, již dávno obsadily prostor, dříve stavěný člověkem pro člověka. Dnes však slouží strojům.