Nadlidé

Dnes jsem obdržel e-mail, který mne utvrdil v názoru, že nadlidé skutečně existují a nejenom to. Oni navíc nežijí skrytě v ústraní, či po vzoru Nitscheho Nadčlověka v jeskyni, ale pohybují se mezi námi, lidmi prostými. Každému z nás se tak chtě, nechtě podaří s Nadlidmi setkat, a takovéto setkání jsem měl i já, bohužel uvědomil jsem si ho až ze včerejšího e-mailu, já potměšilý.

Jak víte žiji v Plzni a i přesto, že jsem se zde nenarodil, záleží mi na tom, kde pracuji a kde žijí členové mé rodiny. 

Jedním z dilemat města je jeho rozhádanost. Na jedná straně nová výstavba a to hlavně v oblasti průmyslové, "nákupní", ale i kulturní, na straně druhé přibývající slepá okna továren, závodů, domů, obchodů i divadel. Je to, jako by městu vládlo malé dítě, které potěší jen nové hračky a ty staré, o těch nechce ani slyšet. Běda však tomu, kdo by na ně chtěl sáhnout bez jeho výslovného dovolení.

Krásným příkladem je výstavba a spuštění nového divadla. Názory na jeho vzhled se diametrálně liší a pravděpodobně se budou lišit i nadále. Za sebe musím říci, že na lezeckou stěnu mají červené panel,y z nichž je postaveno, relativně málo chytů, ale to byl jistě záměr pro některou z Olympiád, o kterou jistě bude město usilovat, až skončí oslavy svého vítězství a prezentace kulturní tváře v rámci Města Evropské Kultury 2015.

Nové divadlo se plánovalo dlouho a jeho fyzická výstavba začala v květnu roku 2012. Z odhadu investic na úrovni 300 milionů (2008) se částka téměř ztrojnásobila na "finálních" 880 milionů korun a ani přes relativně dlouhou dobu se nikdo příliš nezajímal o to, co bude s budovou původní a nejen jí. Na budovu původního komorního divadla navazuje další budova, léta prázdná a chátrající.

Po ukončení stěhování se začali proto v mediích objevovat články zaplněné otazníky. Co bude se starým divadlem? Spálit, nebo Zbourat? A vše vypadalo beznadějně. Přeci jen, které město by si chtělo zabývat starou hračkou, když na hraní dostalo zbrusu novou, a navíc červenou.

S ohledem na výše uvedené a svou činnost, v níž se snažím o zvýšení zájmu na revitalizaci brownfieldů a vnesení života do neobydlených prostor průmyslových i ostatních, jsem oslovil město s nabídkou spolupráce. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, několik dní poté, kdy jsem dostal infromaci, že se bude teprvě jednat, že město již rozhodlo.

Rozhodli Nadlidé, Ti které město jmenovalo, Ti kteří jej řídí, Ti kteří se na nás obyvatele usmívají z všudepřítonmých volebních bilboardů a mimo jiné říkají, že oni divadlo nehráli, ale postavili.

Bylo mi sděleno, následovné:

"Zastupitelstvo města Plzně na svém jednání dne 4. září 2014 rozhodlo o převedení nemovitého majetku, který představovaly budovy a pozemky užívané k provozu divadla novému správci, kterým bude Obytná zóna Sylván a. s. (adresa: Palackého nám. 30/6, 301 00 Plzeň, tel. [phone], email [e-mail]).

K fyzickému předání tohoto majetku by mělo dojít v září-říjnu 2014"

Jestli jsem to dobře pochopil, bylo rozhodnuto již dávno, či v průběhu několika dní a město, se rozhodlo darovat svou hračku jinému dítěti na pískovišti a to pravděpodobně bez nároku na odměnu. 

Jako člověk prostý, namající nekonečné moudro a zkušenosti Nadlidí, si dovoluji vyvolat myšlenku. A nebylo by pro město výhodnější divadlo nabídnout i dalším zájemcům?

I když, kdo by chtěl přes 2.000 m2 zastavěné plochy v centru města? Hned u hlavního tahu, 5 minut chůze od centra, 1 min chůze od řeky?  

Určený správce nového divadla a mimo jiné i 10ti dalších nemovitostí na Americké třídě jistě bude dělat jen to nejlepší pro město a jeho obyvatele. To že nebude hledat aktivně kupce je nasnadě, on totiž jen "spravuje" a za svou "správu" dostává dohodnutou odměnu. Kdyby byl prostor prodán městem, byla by společnost bez svého dlouhodobého zdroje zajímavých příjmů a to není jejím cílem, stejně jako není cílem odpadových společností vytvořit svět bez odpadu.

Či se mýlím?  

Článek bych rád zakončil výzvou.

Sledujte Bilboardy!

Je to jedna z málo příležitostí, kdy NADLIDÉ ukazují svou usměvavou tvář světu. Zbytek času totiž pracují pro dobro nás všech a to bez ohledu na vlastní zájmy. Jak vidíte staví vlastníma rukama divadla, budují města, tvoří státy a i to je zřejmě důvod proč je nepotkáváte na ulicích.