Na Den dětí, vydal server NOVINKY.CZ zprávu s titulkem začínajícím první větou názvu tohoto článku. Přiznám se, že souvislost mne nejen rozesmála, ale dala mi i šanci napsat další článek věnovaný právě kouření.
Jsem nekuřák a pro jistotu to uvedu již v úvodu. Kouření mi nevadí, vadí mi jen
- kouř
- zápach kouře
- zápach kouře v oblečení
- zápach kouře, který je cítit z kuřákových úst
- popílek z cigaret
- nedopalky a špačky všude kde se kouří
- nemožnost větrat byt bydlíte-li vedle, nad, či pod kuřáky
Našlo by se jistě ještě pár dalších věcí, ale nemohu si vzpomenout.
Článek, o kterém píši, se primárně zaměřuje na kouření v hospodách a restauracích. Přiznám se, že použití dvou názvů pro to samé mi samo o sobě připadá, jako politický žargon, protože jak odpůrci, tak příznivci mohou déle mluvit a dělit na Hospody (tam můžu) a Restaurace (tam nemůžu)
V principu však souhlasím s lidmi, kteří brání svobodnou volbu podnikatele, chce-li kouření ve svých prostorách povolit, nebo zakázat. Jeho rozhodnutí by však mělo být jednoznačné a ne reflektující jakousi obrzličku, která říká, na části se může kouřit a na části ne.
ONO TO MILÍ ZÁKONODÁRCI TOTIŽ TAKTO NEFUNGUJE.
Namísto dalšího zahušťování pravidel a tvorby nesmyslných zákonných dodatků, navrhuji celý proces a náležitosti s ním související zprůhlednit a vytvořit jen 2 kategorie podniků
KUŘÁCKÉ
a
NEKUŘÁCKÉ
Mezi nimi nebude nic.
K čemu to napomůže?
K možnosti jednoznačné kontroly, stejně jako k jednoznačnému rozhodnutí ze strany uživatelů, půjdou-li tam či onam. Nebude nic uprostřed. Všechny podniky budou jednoznačně označeny.
Ono totiž i v oddělených prostorách obsluhují stejní lidé, mající oblečení i vlasy načichlé kouřem. Dveřmi, kterými prochází (jsou-li vůbec nějaké) je stejně kouř vháněn do místnosti, v níž se nachází nekuřáci a navíc, jak jsem si všiml, umísťují restaurace místnosti hanby určené pro nekuřáky až za kuřácké prostory, což mimo jiné znamená, že než dojde nekuřák do svého doupěte, bude stejně načichlý kouřem, ať tomu chce, nebo ne.
Neznám legislativu ostatních zemí, kde kouření v restauracích již dávno zakázali, ale ze statistik, mimo jiné vyplývá, že k očekávanému hromadnému krachu restaurací a hospod nikde nedošlo, ani v UK, ani v Irsku, ani v Turecku.
Důvod je prostý, namísto jednotlivců, chodí na daná místa celé rodiny. A místo jednoho, či pěti piv, se kupuje jídlo pro všechny členy rodiny.
To je ale jiná záležitost.
Osobně bych byl pro následovat příklad, který dává Singapur, který patří k nejčistším městům planety. Nejen že se nesmí na ulici kouřit ale ani plivat, žvýkat, a za vyhození jediného papírku, či nedopalku na zem, či trávu je navíc okamžitá pokuta často převyšující částku několika tisíc až několika desítek tisíc korun dle závažnosti přestupku. Stejně tak za neuklizení potřeby vlastního psa.
Není to tak, že by stačilo pohlédnout na odpad z jiné strany a s příslušným všimným do kapsy kontrolujícího, by problém zmizel.
Mé doporučení zákonodárcům je jednoduché.
NEKOMPLIKUJTE. ZJEDNODUŠUJTE A PŘESNĚ DEFINUJTE
Pak nebude naše republika pro smích ostatním a pro pláč vlastním obyvatelům.
V Den dětí vyšlo ještě několik článků souvisejících s kouřením
- První se týká Fondu na Prevenci proti kouření, jehož existence je v ohrožení a to hlavně z důvodu, že by se mohl tabákový průmysl resp. stát ochudit o celé 1% výnosu ze spotřební daně z tabáku. S návrhem také nesouhlasím, s ohledem na objem škod bych navrhoval, aby do tohoto fondu přispíval přímo tabákový průmysl a to 50% zisku.
- Druhý se týká Číny, která se díky vřelým politicko-ekonomických vztahům stává naším druhým velkým bratrem. Čínská vláda se totiž rozhodla zcela zakázat kouření na veřejnosti, v restauracích i továrnách. Důvodem je, že na rakovinu tam ročně zemře 1.300.000 Číňanů. Myslím že tento krok napomůže ve stávající bezzubé kuřácké politice ČR, k podpoře turismu. ČR se totiž stává destinací Tabákových turistů, stejně jako například Thajsko těch sexuchtivých.
- Třetí - kanadský soud rozhodl že tabákové společnosti majízaplatit kuřákům 300.000.000.000 Kč za poškození jejich zdraví
P.S. V závěru se vrátím k článku, v němž jsem poukazoval na nečinnost, či špatnou činnost plzeňské Krajské hygienické stanice, kterou jsme upozornili na kouření v obchodních centrech. U všech měla do konce května proběhnout úprava. Níže tedy stav před a po, dle jednotlivých míst.
OC TESCO Rokycanská - kavárna naproti pokladnám
OC PLAZA
Po dopsání článku se na tuzemské politické scéně prezentovala v každém dostupném mediu převratná zpráva o SCHVÁLENÍ ZÁKAZU KOUŘENÍ V HOSPODÁCH. Neraduji se, protože se domnívám že aplikace zákona bude stejně neefektivní jako kroky Krajské hygienické stanice Plzni.
