Krásné ztráty reality

Stává se, že jsou dny naplněné zajímavými zprávami. Jiné zase dokáží být naplněny lhaním a nepravdami sloužícími jako marketingové nástroje. Dnešní blog bude ukazovat, jak ty druhé, mohou vypadat.

Začněme tím, že se na stránkách serveru iHNED (Hospodářské Noviny) dozvíme, že SKLADOVÉ PROSTORY JSOU V ČESKU NEDOSTATKOVÉ ZBOŽÍ. DEVELOPEŘI SI TROUFAJÍ STAVĚT I SPEKULATIVNĚ.

To jsou hrdinové, řeknete si, než stejně jako já, začnete pro některý z projektů svých klientů řešit potřebu 2.000 až 20.000 m2 skladové plochy. Najednou zjistíte, že brownfieldů a tzv. nových browfieldů, tedy skladů a hal postavených před méně než 10 lety je kolem většiny měst více než dost a mnoho z nich je prázdných. Vedle nich jsou stavěny nové, přeci jen půdy je dost a není nad to si zavázat klienta dlouhodobě tím, že jim postavíme halu "na klíč".

Na klíč často znamená s 12m výškou, dostatkem ramp a vykládkových vrat jen s nedostatkem parkovacích míst nejen pro osobní vozy zaměstnanců, ale i kamionů a spoustou dalších "drobností". Ten klíč totiž pravděpodobně znamená jen nástroj v otevření sejfu, v němž se dobře schovají "snadno vydělané peníze".

Dobrým příkladem je óda na radost z toho, že nám další a ještě větší sklad zastaví 150.000 metrů levné české půdy, více pod tímto linkem.

Druhá, z marketingových pohádek nám poví, jak nám hodná firma nechá vydělat a dělí se s akcionáři o svůj zisk. Článek se jmenuje TABÁKOVÁ FIRMA PHILIP MORRIS ČR VYPLATÍ ZA LOŇSKÝ ROK DIVIDENTU 920 KORUN. O 40 KORUN VÍCE NEŽ PŘEDLONI.

Pod čarou již menším písmem stojí psáno, že té samé firmě meziročně vzrostl zisk o 14%. Zůstává nevyslovenou otázkou, proč při 14% růstu zisku, narostla dividenda jen o necelých 5%.

Jak to, že se v tisku dělá reklama firmě, jejíž výrobky nejen, že zabíjejí stále více lidí, ale i znamenají obrovské náklady ve zdravotnictví. Jak dozvíme na konci článku, vzrostli prodeje v ČR, za což jistě může firma poděkovat politikům, kteří z malých příspěvků na provoz a kampaně a soukromých odvodů, dokázali po další desetiletí udržet kouření nejen v ulicích, ale i v restauracích a jinde.

Další z krásných pohádek začíná nadpisem České Dráhy prohloubily ztrátu. Výsledky firmy srazila prohraná arbitráž se Škodou a výluky.

Chudinky české dráhy, řeknete si a přetnete do SAD (Smutného módu), ovšem než si uvědomíte, že výluky jsou zapříčiněné často špatným stavem železných vodičů a jejich příslušenství, že ztráta 400.000 cestujících za rok je realitou a že vlastně dráhy nikdy k zisku nemířili, jen nižší ztrátě. Po tom všem se není čemu divit, že se opět rozhodli mohutně investovat a utrácet ze státní i evropského rozpočtu, přeci jen nádraží (včetně Plzeňského) nejsou nikdy dost velká pro prázdné vlaky, a miliardové tunely zkracující jízdu o celých 7 minut na to, aby se vlak dále zasekl na zbytku dráhy a získal 30 minutové zpoždění, jsou jistě tím, za co má smysl utrácet.

Poslední dnešní pohádka je opět revoluční a to poznáte už z názvu Intenzivní třídění je nevyhnutelné, v Hradci začala odpadová revoluce.

Bylo, nebylo, v království, kterému vládli odpadoví rytíři, se dařilo. Odpadky se vršily na každé z rytířských popelnic a kontejnerů a poddaní každý plnili dle příkazů svých pánů, než přišla revoluce, řízená. Na místo čtyř bude osm kontejnerů

Hurá volali poddaní, budeme mít více nezaplacené práce. Hurá volali rytíři, budeme mít více neplacené pracovní síly, která nám ještě za svojí práci zaplatí, a my pak jen vše hezky roztříděné prodáme a všechny zisky si necháme.

Je mi líto Hradečtí, nejedná se o revoluci, ale o přesný opak, podařilo se Vám totiž zajistit nejen to, aby bylo více odpadu, ale i to, aby lidé, kterým platíte nemalý peníz, měli ještě menší náklady a vyšší zisky, o které se s Vámi samozřejmě nepodělí.

Poslední pohádka pak připlula z osvobozeneckým duchem naplněné Plzně. Víte co je pro osvoboditelské vojsko nejdůležitější?