Kdo si zaslouží 100.000 dolarů?

Již téměř 20 let mi do e-mailové schránky chodí nabídky k lehkému výdělku. Stačí nabídnout jen účet a z peněz, které protečou, zůstane uložena částka vyšší než několikaletý roční plat. Na rozdíl od pana Ransdorfa mne neoslovily.

V kontextu s textem uvedeným v perexu, zní nadpis trochu divně, a proto bych rád vysvětlil, jak jsem se k této otázce dostal.

Jak všichni víte, snažím se svým podnikáním vybudovat svět bez odpadu a plýtvání ve všech jejich podobách. Stojí mne to mnoho práce, úsilí a veškeré vydělané prostředky investuji zpět do dalšího rozšíření a prevence vzniku odpadu.

Své myšlenky sdílím nejen na tomto blogu, ale i na zahraničních serverech, při workshopech a seminářích a při jednáních. Všude se snažím, aby bylo pochopeno, že prevence vzniku odpadu je správnou cestou k čistému světu a to na rozdíl od odpadového hospodářství, které bují již desítky let díky stále narůstajícímu množství odpadů, jež evokuje a iniciuje.

A právě výstupem jednoho z mých seminářů, byl kontakt z amerického Buckminster Fuller Institutu. Tento přišel v poslední třetině loňského roku s dotazem, zda-li znám samotný institut (což nebyl ten případ) a zda-li bych se nechtěl se svým projektem účastnit soutěže, kterou institut každý rok pořádá.

Oslovení mne příjemně překvapilo a byl jsem poctěn tím, že se někdo takto významný o mou práci zajímá. Rok 2015 jsem věnoval projektům u narůstajícího množství klientů proto jsem neměl čas na další a i přesto, jsem si jméno BFI zapamatoval, kromě jiného i proto, že člověk, po kterém byl pojmenován, mne fascinoval šíří svého záběru.

A i když encyklopedie WIKIPEDIA o panu Richardovi Buckminster Fullerovi, řekne vše (činí tak v angličtině), dovolím si vyzdvihnout, co zaujalo mne osobně.

Pan Fuller, nebo-li "Bucky", jak si nechával říkat od přátel, se narodil v roce 1895 a zemřel po plodně prožitých 88 letech. Za svého života byl architektem, teoretickým systematikem, designérem, autorem, a vynálezcem. Co však zároveň byl, bez ohledu na aktuální titul na navštívence, byl VIZIONÁŘEM.

Člověkem, který cestu po které šel, vyšlapával a vytyčoval sám, bez ohledu na to, co si o ní myslí druzí. Člověkem, který bral inspiraci tam, kde ji druzí ztráceli a nacházel materiál ke své práci tam, kam ho jiní umísťovali jako odpad.

Pan Fuller, zažil obě světové války a myslím, že i tento zážitek v něm vyvolal snahu vynalézt lehký, snadno přenosný, ale přesto pevný kryt, či přístřešek, který by pomohl lidem v nouzi a to nejen té, způsobené válkou. 

Zpopularizoval slovní spojení SPACESHIP EARTH, čili vesmírná loď Země, které se stalo nejen populární mezi spisovateli sci-fi, ale i vědci, geology a dalšími lidmi. Zároveň se však tento výraz etabloval v prostředí staveb, které nechtějí ničit, ale rozumně využívat darů přírody a planety, či umožňují zkoumat, jak by život na (malé zemi), vesmírné, či planetární stanici, fungoval dlouhodobě ve smyslu lidské posádky dlouhodobě umístěné v uzavřeném prostoru.

Dalším zpopularizovaným výrazem, bylo slovo SYNERGIE, které je dnes součástí každé ho druhého jednání na téma udržitelnost.

Ve jménu pana Fullera byl založen institut nesoucího jeho jméno, a ten se stal v průběhu let, jedním ze zdrojů nejen informací, ale i materiálů a lidí, kteří svou energii věnují smysluplné práci vedoucí ke změně našeho vlivu na Zemi.

Institut však není jen knihovnou, či výukovým centrem, nýbrž pořádá každoročně soutěž, v níž nejpřínosnější přihlášený projekt, je oceněn částkou 100.000,-USD na jeho rozvoj.

Hlavním kritériem rozhodování soutěžní rady je skutečný a reálný přínos na životní a sociální ekosystém. V roce 2015 byl například nejlépe vyhodnocen projekt, který má za cíl změnit prostředí rybářů z bezhlavé honby za objemem vylovených ryb na, dalo by se říci, pastýře moří, kteří nejenom berou, ale i dávají. Projekt nese název GREENWAVE.

Dva roky předtím, byl vítězným projektem, projekt ECOVATIVE, jehož snahou je najít náhradu pro plastové obaly a základním materiálem jsou odpady zemědělské výroby.

V předchozích letech byly výherci projekty z oblasti architektury, ochrany lokálního prostředí, či vzniku nových funkčních komunit.

Pro rok 2016 jsem se rozhodl přihlásit svůj projekt i já sám. Důvod je jednoduchý. Na rozdíl od oněch e-mailů, zmíněných v perexu, by odměna byla nejen ohodnocením mé a naší skutečné fyzické práce, ale přispěla by k rychlejšímu rozvoji projektů vedoucích k vytvoření SVĚTA BEZ ODPADU.

Jsem totiž toho názoru, že hledat pořád nápravu poté, co se škoda stane, je kontraproduktivní a jediné, k čemu je tento způsob výhodnější, je zajištění ziskovosti lidem, kteří si na "AKCI AŽ POTÉ" vydělávají nemalé finanční prostředky a to často jen za to, že například vymysleli obchod s emisními povolenkami, které nejsou ničím jiným než církevními odpustky.

Skutečná změna po jejich zavedení nenastala, jediné co se objevilo, byli lidé a firmy, kteří za virtuální zametání špíny z jednoho rohu místnosti, do druhého, získávají nemalé prostředky, které si nechávají pro sebe.

JE TŘEBA AKTIVNĚ BRÁNIT VZNIKU ODPADU A PLÝTVÁNÍ, JEN TAK TOTIŽ BUDE MOŽNÉ, SVĚT BEZ ODPADU VYTVOŘIT A TRVALE V NĚM ŽÍT.

A bude-li to znamenat svět bez politiků, tak se s tím je nutné smířit.