Cestování časem

Je jen málo lidí, které by nenapadlo, jaké by to bylo, vrátit se v čase a udělat některé rozhodnutí jinak. Méně z nich pak přemýšlí o tom, jaké to bude (škoda že se nemůžeme podívat dopředu).

Své cesty časem však podniká každý z nás. Pro některé jsou trnité a plné bolestných vzpomínek, pro jiné naopak plné krásy a radosti, po kterých jako by se slehla zem.

Já si dnes dovolím podniknout cestu časem a věřím, že se nebudete nudit. Každá zastávka bude souviset s něčím ze současnosti.

První ze zastávek je věnovaná Elektronickým cigaretám, které před několika málo lety vstoupili na trh jako téměř univerzální lék na kouření. Nám nekuřákům tak přestal smrdět kouř, který se změnil jen ve vodní párů, a kuřáci se nemuseli vzdávat své drogové závislosti.

Stejně jako alkohol, i cigarety jsou legálními drogami dotovanými státem. Stačilo se podívat na hokejové MS, kde jedním z nejsilnějších sponzorů byl výrobce piva a všude kde se fandilo, tak fanouškové nechali nejen tuny kelímků od alkoholu, ale i tisíce nedopalků.

Ovšem elektronická cigareta, není ničím jiným, než nikotinovou injekční stříkačkou, která má zajistit ještě větší závislost a tím i pravidelný příjem do státní pokladny. To že stejně jako standardní cigareta, i tyto přímo škodí organismu, se začíná projevovat čím dál častěji. ovšem tentokrát je to na mnohem cílenější buněčné úrovni a na té se to přeci jen lépe předává budoucím generacím.

Budoucnost v tomto případě není zahalena toxickým dýmem, jen plná zmutovaných buněk, u nichž chuť na další dávku vyvolá jen stisk tlačítka.

Další ze zastávek je logistická. Logistika je dnes prostředím, kde „rychle, nikdy není dost rychle“. Rychlost nás odnaučuje plánovat a bez plánů bude třeba rychlost ještě dále zvyšovat.

Zatímco slovo DRON (např. létající mini objekt), zná již skoro každý, ať již z oslavovaných úspěšných zásahů vojenských cílů a nepřátel, či testů distribučních center pro dopravu zboží, další cesty zvýšení rychlosti, již tak známy nejsou. Jedním z důvodů je možná i to, že se jedná o zvýšení efektivity při využití existujících zdrojů a tedy i absenci nutných primárních investic a s nimi souvisejících toků prostředků, na kterých se často těm, co udělají nejméně, nejlépe vydělává.

Společnost AMAZON například v New Yorku, začal pro urychlení dodávek využívat cestu metrem a to nejen po jednotlivé balíčky, ale pro celé vozíky, které se v průmyslu nazývají Trolleys. 

Před několika lety jsem se na jedné logistické konferenci ptal diskutujících v panelové diskuzi, proč nevyužívají k přepravám poloprázdné vlaky, MHD a další prostředky (které se mohou lišit destinaci od destinace). Odpovědí bylo jen trapné mlčení a cosi ve smyslu, že to nejde.

Jde to. Jen to chce přestat žít v domnění, že změnu musí znamenat jen miliardové investice. Není to tak. Budoucnost by po pochopení tohoto principu mohla být prosta tisíců nákladních vozidel, která se poloprázdná s vystresovanými řidiči pohybují nejen na dálnicích, ale i v ulicích našich měst a v krajině, kterou důsledně zamořují výfukovými plyny.

I ve třetí zastávce zůstaneme u logistiky a aut. V mnoha destinacích se totiž úspěšně testují auta bez řidičů. Autonomní vozidla připravená odvézt cestující z místa A na místo B bezpečně, dostatečně rychle a pohodlně. Vozidla společnosti google procestovala v loňském roce přes 100.000 mil a za celou dobu měla jen 11 havárií - všechny způsobené nejrizikovějším prvkem testů - člověkem.

Již dnes však existují systémy průběžné komunikace vozidel, mezi nejznámější patří aplikace WAZE, kdy si do vozidla osadíte senzor, který komunikuje s ostatními vozidly vybavenými stejnými senzory a dokáže varovat před vznikem kolon, ale i kontrolami a dalšími "nepříjemnostmi" denního života řidičky, či řidiče.

I EU se rozhodla vyskočit z 19 a nakročit to 21 století a nařídila, že nové vozy musí být vybaveny "hlásiči nehod". V USA však již v 21 století již nějakou dobu žijí a proto jdou dál a chtějí všechna vozidla dovybavit komunikačními prostředky. Ty sice nepomohou, aby slabý článek řetězu, tedy člověk, nedělal chyby, ale napomohou ostatním se o chybách druhých dozvědět včas a vyhnout se jim, či jim případně včas pomoci.

Důležitý je však plošný přístup, a s ohledem na přínosy by měl být plně hrazen ze strany států, protože, jim okamžitě začne přinášet pozitiva, na rozdíl od mnoha dotací, které přináší jen těm, kdo z nich osobně těží pro vlastní potřebu.

Poslední čtvrtou zastávkou budoucnosti je země, kde včera znamená již za rok, tedy Čína (na rozdíl od minulosti, kdy to bylo SSSR). Čína byla před mnoha lety vyhodnocena jako největší plagiátor světa a to za co se jiní stydí, dávali a dávají nadále na obdiv. Kopírují se nejenom věci, ale i stavby, krajina, zvyky a v laboratořích jistě i lidé a zvířata. Kopíruje se to, z čeho jsou cítit peníze a aby to nevypadalo tak okatě, tak se nyní snaží největší obchodní portál světa bránit kopírování - "nálepkou"

Je to tak, po vzoru svých bratří, například těch z Čech, které si v Číně pro jejich naivitu tak oblíbili, chtějí zabránit kopírování samolepkou. Stejně jako Česká vláda věří, že samolepkami = značkami kvality, dosáhnou toho, že na pultech místo chemických vzorců budou opět končit potraviny a dokonce i ty domácí, navrhuje portál ALIBABA, že zavede nové kódy, kódy zvané VISUALEAD. Tyto kódy totiž nebudou narušovat vizuální podobu výrobku (s čímž se často potýkali marketingový stratégové a designéři), kterým čárky a čtverečky kazili jejich dílo.

Jsem přesvědčen, že úspěch bude jistě zaručen, stejně jako je tomu v Čechách, jejichž obchody se staly symbolem čerstvosti a nabídky a jejichž hyper, super a další markety jsou zdrojem inspirace a setkání každého ze šťastných občanů.

A to je na naší budoucnosti, to nekrásnější, nemyslíte?