Strašák jménem čeština

Nesnáší diktáty. Měkké i a tvrdé y tam sází, jak jim to zrovna přijde. Nevidí v ní žádnou logiku, jen chaos.  Proč naše děti nesnáší češtinu? A jak jim s ní můžeme coby rodiče pomoct?

Jako malá jsem ji taky nesnášela. Jediné, co mě bavilo, byly knížky (tedy literatura) a sloh - a to mě asi v češtině zachránilo. Ale mluvnici jako takovou jsem začala chápat, až během učení cizích jazyků. Konečně mi docvaklo, k čemu všechna ta pravidla, skloňování a časování jsou. Hlavně mi tedy pomohla latina na gymnáziu, ve které jsou ta pravidla jednoduchá a jasná. Zde jsem pochopila logiku jazyků ze všeobecného hlediska a začala na češtinu pohlížet nově a jinak. No a nakonec jsem ji šla studovat na VŠ, čímž se však nechci nijak pyšnit, protože chyby dělám stále a občas (dokonce) mluvím i nespisovně. Ale mám ji zkrátka ráda a považuju ji za nesmírně zajímavý (i když náročný) obor.
Asi proto mě tak mrzí, když mí drazí synové (lumpi jedni) nosí z češtiny špatné známky. Jó matematika a angličtina, v těch excelují, ale jakmile jde o češtinu... ouvej. Můžete jim pořád dokola zdůvodňovat proč se v daném slově píše právě "i" nebo "y", ale nemá to valný účinek. Nutno taky dodat, že jsme řešili zkříženou lateralitu, nějaké ty poruchy učení a logopedii, takže podtrženo sečteno, v češtině to byl a stále je boj. Ale nějak se s tím pereme a musíme se i pochválit: u staršího syna už se dostavuje ohromné zlepšení. Proto jsem se také rozhodla sepsat pár tipů, v čem je možné těm našim chuligánům pomoci, aby se jim v češtině lépe dařilo. Ať už jde o šílený škrabopis, naprostou absenci jazykového citu nebo psaní s chybami či menší slovní výbavu, na všem jde zapracovat a ve všem se lze zlepšit!

Tip č. 1 - POHYB

V mozku je všechno propojené, a tak budete-li se hýbat, procvičovat koordinaci a rovnováhu, posilovat celé tělo formou her a sportů, pak se to určitě projeví i na lepší motorice jemné - čili motorice ruky (krasopisu) a dokonce i na mluvidlech (při logopedii). A nutno dodat, že sportem se nemusí myslet vždy jen fotbal. Jsou sporty, které vám krásně zlepší koordinaci celého těla a navrch přijde i ta přidaná hodnota v podobě zdraví, svalů, krásy i sebevědomí. Je to např. prachsprostá jízda na kole, nebo koloběžce (normální), i jízda na skateboardu, longboardu a dalších boardech. Výborné je lezení po stromech či přímo horolezení. Pro náš problém - už zmíněnou zkříženou lateralitu, kdy mozek využívá přednostně levé oko a pravou ruku nebo naopak, (čímž pak dochází k nerovnováze, a to se projevuje problémy se psaním) je výborná také lukostřelba. Zkrátka zdravý pohyb pomáhá rozvoji celé osobnosti dítěte, nejen po fyzické stránce.

Tip č. 2 - HRA NA HUDEBNÍ NÁSTROJE

Tohle je věc, která v dnešní době není moc "in". Nenahrává totiž kultu těla (jako sporty) a navíc vyžaduje velkou dávku vytrvalosti a sebezapření, proto se do hry na hudební nástroje děti dobrovolně nehrnou. Maximálně tak frčí ještě kytara... Je jasné, že pořídit domů piano není zrovna levnou záležitostí a také často není "kam" to piano umístit. "Benefity" plynoucí ze hry na hudební nástroje jsou ale nesporné! Hra např. na klavír, housle, flétnu... skvěle propojuje ony profláklé cestičky mezi orgány oko-mozek-ruka. Podporuje i matematické dovednosti (propočítávání not v daném taktu není vždy jednoduché) a hlavně napomáhá soustředění a trpělivosti. Všechny tyto aspekty pak dítěti přispějí k pozornější výuce, přemýšlení a troufám si říci i ke zlepšení krasopisu a pravopisu (zkrátka učení obecně).

Ověřeno na synovi - sama jsem mu dávala tak půl roku s tím, že déle při hře na klavír nevydrží. No už jsou to tři roky, pořád ho to baví a je v tom skvělý. (I když byste to do toho "drsnýho" puberťáka, který se nejradši prohání venku na longboardu nebo paří hry na počítači, neřekli)

Tip č. 3 - ČTENÍ KNIH

Už od první třídy se snaží paní učitelky děti přimět ke čtení. Přesto nad knihami v poslední době vítězí moderní technologie a děti si raději než knihu vezmou do ruky mobil nebo tablet. Číst knížky je ale pro děti opravdu opravdu důležité. Nejde jen o to, jaké informace se z knih dozví. Mohou číst klidně jen příběhy, jde ale o rozvoj fantazie, slovní zásoby, pochopení významu textu, motivace k přemýšlení a v neposlední řadě i - o zautomatizování správného pravopisu. Pokud totiž dítě pravidelně čte, pak se úplně nenápadně učí, jak se které slovo správně píše, "vrývají" se mu do mozku správné podoby slov a i když v češtině trochu plave v pravidlech, je schopno používat slova ve správných tvarech. Takže jde o naprosto jednoduchý způsob, jak se naučit psát bezchybně. Možná ještě efektivnější, než nakupovat cvičebnice s pravopisnými úkoly a mučit dítě s procvičováním pravopisu nad rámec výuky. Teď ještě jak dítě ke čtení přivést, když k tomu nemá pranejmenší chuti? Takové video na youtube je přece mnohem zábavnější... Tady asi nejlépe pomůže rutina. Prostě vyhradit si na čtení pravidelný čas - třeba večer před spaním, kdy si přečteme aspoň malý kousek. Pro zatvrzelé nečtenáře je nejlepší začít s komiksy, nebo třeba s vtipy. Krůček po krůčku se přes komiks můžeme dohrabat k zajímavým příběhům a další literatuře... My jsme začínali u Čtyřlístku. Pak jsme pokračovali přes Garfielda (ten získal na velké oblibě, která trvá dodnes) až jsme se dostali k napínavým příběhům z dob druhé světové války a k detektivkám. 

Tip č. 4 - KREATIVITA

Kreslení, stříhání, lepení, modelování, keramika... jakékoli kreativní práce, které procvičují jemnou motoriku pomůžou i celkovému rozvoji osobnosti vašeho dítěte (pozornost, všímavost, soustředění). Úhlednější písmo je pak jen malou třešničkou na pomyslném dortu...

Tip č. 5 - PROCVIČOVÁNÍ, DŮSLEDNOST A PROCVIČOVÁNÍ

Velkou výhodou je, když chytnete skvělou češtinářku (tak jako my), která má pochopení pro chybující, umí děti zaujmout a dobře motivovat, dokáže jim předkládat poučky co nejjednodušším (nejlépe i zábavným) způsobem, ale přitom umí být velmi důsledná a spravedlivá. Vaše spolupráce (rodič - učitel) se neobejde bez vzájemné podpory a respektu a ke zlepšení schopností vašeho dítěte nedospějete bez vytrvalé práce. Někdy je to prostě dřina. Ale dřina, která se vyplatí. Vždyť na přijímačkách z češtiny stojí středoškolské vzdělání vašeho dítěte, maturita i celá jeho profesní budoucnost.