Páteční setkání s přáteli mi přineslo zajímavé zprávy, vůbec jsem netušila, že je dnes ještě něco takového možné. Dozvídám se o příběhu páru, kterému něco chybělo, tak byli vlastně trojka. To samo o sobě nevěstí nic dobrého. Osudy všech se zamíchaly, rozvod, pak přišla bolest, nenávist, zloba. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby nezaznělo: „proklínám tě“.
Mám jenom pár informací pro dotvoření celého obrazu, proto mi pomáhá představivost, tvořím scénář, protože znám výsledek.
Každý z těch tří chce šťastný život, jenomže karty byly rozdány a čeká je jiná budoucnost, než si představovali. Naše štěstí spojujeme nutně s láskou druhého, bez ní život nemá cenu, a pokud nemohu být šťastná já, tak prostě nikdo. Vyslovené slovo začíná mít svoji váhu …
Kola osudu se točí. A kdo na to doplatí nejvíc? Můžete hádat. Pokud jsem přející a vysílám pozitivní signály okolí, stejné se mi vrací, v opačném případě mám já sám smůlu.
Co vysílám, to dostávám. Jasné pravidlo.
Rána a bim, za pár měsíců je to tu hnusná a nečekaná nemoc pro strůjce neštěstí druhého. Náhoda či zlá ruka černé magie zapracovala? RS. Zkratka, která mnohým nic neříká, zasvěceným ovšem ano. Roztroušená skleróza. Sama diagnóza této nemoci vyvolává větší děs než rakovina a bradavice. Kde se vzala? A co vlastně ukazuje jeho majiteli?
Chytrému napověz, hloupého kopni, se říká a platí dlouhé věky. Nejlepší je si přečíst všechno o této hrozné nemoci na internetu a zahltit se příšernou budoucností bez vyhlídky na lepší zítřek. Prostě pomalá smrt plná ponížení a závislosti na druhých. Varianta A. Co to udělá s myšlenkami, si dokáže každý reálně uvažující jedinec představit. Jaké emoce začnou v nás narůstat, co dokáže strach a obava, zná každý z nás.
B. varianta je ten lepší konec, i lékaři se pletou a nejsou všemocní, jak se jim přisuzuje. A víra v uzdravení dělá divy.
Každá nemoc vznikla někde v těle, našla si své místečko, prvotní myšlenka zapustila kořeny, hojnou výživou formou přemíry emocí a zaléváním tedy působením tlaku. Zaděláno na nejeden zdravotní malér.
Všechno začíná a končí v naší hlavě, to náš rozum je často příčinou všech našich nesnází.
Mám raději šťastné konce, užívám si letošní léto plnými doušky hojnosti všeho druhu a to co se děje druhým je smutné, jenomže nemůžeme si za svůj život a co se nám děje, tak nějak sami?
