Pro singl jedince každoroční písnička, která má stejný text a každý rok je smutnější a více uplakanější. Singl ještě neznamená, že člověk nikoho nemá, je jenom bez partnera a přitom má rodinu, děti, rodiče, kamarády. Jsou lidé, kteří už nikoho nemají a jsou sami. Smutný, proto je dobrý mít skvělé přátele a udržovat s nimi vřelé vztahy i o vánocích.
Naše vánoce jsou už řadu let stejné, s dětmi, rodiči a bratrem. Můj muž už s námi není čtrnáct let a druhého jsem do svého života zatím nevpustila, už to dnes vím a umím pojmenovat. Trvalo mi několik let, než jsem se srovnala se ztrátou, přišlo také potlačení bolesti a vrhnutí se na profesní dráhu, která tak úžasně umí vytěsnit osobní život. Teď jsem se rozhodla, že letošní vánoce jsou mé poslední singl.
Mám šikovného bratra za čtrnáct let mého singlování už představil naší rodině několik svých přítelkyň. Nepočítám je, a letos to bude opět nová a třeba opravdu ta pravá. Po padesátce se často měníme, nejen muži, zrajeme a svědčí nám to. Když brácha končil svoji vojenskou docházku v Praze, říkala jsem mu „zůstaň tu, nevracej se zpět“. Vrátil se do svého rodného města a žije tu celý svůj život.
Do Prahy jsem se přestěhovala zatím já, od té doby uplynulo řadu let. Druhému radím a přitom je to moje touha, která mě k srdci Evropy přitahovala. Stejně tak jsem to zaznamenala u svého syna. Napsal knihu, všechny texty k padesátiletému výročí české televize v Brně, velmi poutavé čtení a hned mi dochází, že má psát. Má to přece v sobě, je žurnalista a psané slovo byla vždy jeho doména. Tuto větu opakuji několikrát, „ piš, jsi v tom fakt dobrý, krásně se to čte a hladí na duši.“ Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, prostě mi přišlo, že mám psát já. Tak to mě tedy podrž, jakými klikatými cestičkami ke mně přichází má rozhodnutí. Už si budu dávat pozor, co říkám druhým.
Měla jsem dříve v životě pocit, že potřebu něco velkého dokázat, ukázat všem a celému světu, co ve mně je a jak umím bravurně vydělat velký prachy. Mé ego mě vedlo k novým výzvám a překážkám, které jsem zdolávala, nebo mě někdy podrážely nohy. Hnala jsem se někam, kde nebylo mé místo. Když jsem se pak ohlížela za svými roky zpět, cože jsem to vlastně dělala a mám za sebou? Vyšlo mi jediné, že jsem žila šťastný život a vychovávala děti.
Dnes jsem na ně hrdá, jsou slušní, samostatní a mají své vlastní životy. Dost pro spokojenost matky, ne každá to může říci a ne každá má se svými dětmi takový krásný vztah. Udělala jsem vlastně dost pro sebe i pro ně, dala jsem jim svoji lásku, zázemí rodiny a to jsou základy, na kterých se dá stavět vlastní život.
Život je ve své podstatě velmi jednoduchý, míříme ke hvězdám a naše štěstí je přitom blízko, máme ho v sobě. Utváříme si složitosti a komplikujeme život sobě i druhým.
Posledních pár týdnů pro mě bylo velmi silných, uvědomovacích si a také plných rozhodnutí. Konec roku bývá všeobecně časem rekapitulování a nových výhledů do roku nového. Připadala jsem si často jako na houpačce, ráno jsem snídala s dobrou náladou, oběd byl plný trpkosti a večer jsem tancovala, druhý den obráceně. Připadala jsem si, že to nejsem já, že mluví někdo zevnitř za mě a říká názory, které nejsou moje. Neuměla jsem se rozhodnout a vyslovit, co vlastně je pro mě to rozhodující. Můj kufr stál za dveřmi připravený si ho sbalit a změnit směr svého života.
Pak jsem se probudila a měla jsem jasno, jako bych se probudila ze zlého snu. Realita měla najednou jinou barvu, bylo pošmourno a všude mlha jako ve staré pohádce o Popelce „mlha přede mnou, mlha za mnou“ a já mohlakouzlit. Pohádka mi pomohla prožít malý zázrak, že si mohu sama utvořit svojí zítřejší realitu.
Moje fantazie byla vždy dost velká, měla jsem výhodu, že jsem si barvitě dokázala představit úplně všechno. Byla jsem velmi energické dítě, které prostě svými kudrlinami a neposedností vyčuhovalo z řady. Fantazii mi nevzali, naopak mi vyrostla do nekonečných rozměrů a k čemu je dobrá i dnes v dospělosti? Užívám si každý den, když mi moje představivost ukáže přesně to, po čem toužím, chci proměnit ve skutečnost.
Takže jaké budou vánoce u nás? Krásné, plné porozumění a lásky, nekonečně kouzelné a plné dárečků různých druhů. Také bude kapr, řízek a bramborový salát, klasik a té patří také Rybova vánoční mše.
Krásné vánoce přeji všem, a pokud přece přijde stín, napište mi nebo zavolejte, ráda se podělím o kouzlo vánoc.
