Je ráno

Nic nového pod sluncem, noc končí a začíná den a neustálé opakování a střídání běží a vnímáme ho automaticky. Básník by pojal celou myšlenku jinak a pronesl: „ aby mohla vzniknout nová věc, nutno ukončit tu starou.“  Nebo: „ Na každém konci je krásné, že něco nového začíná“ – známá hláška z Básníků. Nejsem básník a  přesto cítím radost jak z nového začátku, tak i z ukončených záležitostí. Kdy je nejlepší začít se změnou a novým předsevzetím? Na Nový rok a to je si dávají všichni a výsledky známe, to vydrží jenom pár týdnů nebo dnů.

Pro mě je ráno nový začátek a již při probuzení, kdy mám nové, čerstvé nápady a myšlenky, které si raději hned zapisuji, abych je nezapomněla. Ráno mě napadají skvělé věci, které mi dokonce i smysl, když si je přečtu za hodinu. Ten první impuls je ovšem magický, jednou mě geniální nápad dokonce probudil a možná to bylo božské vnuknutí. Tak ho i tak respektuji. Myšlenky se nedají spočítat a většina z nich zapadne do propadliště dějin, neuskuteční se, pak tu je jedna a ta může změnit celý den nebo i život. Je to jako blesk z čistého nebe. Prostě přijde a je to.

Mám ráda systém a řád, tak i běží můj život, jak to mám napsáno ve hvězdách a horoskopech. Jenže všeho je moc, tak toho je moc a proč neudělat změnu a odlehčit stereotypy a přijít s něčím novým. Často myslím na povinnosti a ty si zapíšu a postupně během dne řeším. Jenže to jsou ty záležitosti, které jakoby musím. Jsou to věci neodkladné nebo důležité, někdy i zásadní. Můj seznam úkolů na stole dělím na projekty dlouhodobé a aktuální. A postupně škrkám nebo připisuji nové.

Je dobré mít i v tomto systém a postupně uzavírat záležitosti staré. Je to očistný proces, uctím konec ať je to cokoliv. Konec rozhovoru, telefonátu, vztahu nebo života. Jenže se mi neustále stává, že jdu rychlým tempem a hned dál za novými projekty. Říkám si: „Zastav se a ukonči s úctou a pokorou staré, poděkuj, že ti pomohlo poznat něco neobvyklého a zlepšit tvůj život. I problém ti ukazuje, kde máš slabinu a tak se s ní poper. Udělej si rituál z každého konce, rozluč se a s láskou vzpomínej, vždyť to byla součást mě. Tak se nestyď a přiznej si, že v prvopočátku jsi měla radost a přinášelo ti to užitek a energii, že postupně se tvůj pohled změnil a nejraději bys vše smetla ze stolu a rychle od toho odešla. I vesmír má svůj řád a za všechny činy a přijde jednou odplata. Uvědom si, že i ty si tvoříš svůj vesmír a jen teď si můžeš změnit vše k obrazu svému. Tvůj úkol pro dnešek je ukončení starého, aby mohl vzniknout nový den nebo zážitek“.

Dává mi to smysl a co mi praví mé vnitřní já, jasně zapálit svíčku, pohodlně si sednout a v klidu s láskou ukončit to staré. Rozloučit se v duchu a poslatj světlo a lásku všem lidem, kteří byli přítomni této skutečnosti. Nevnímat zvuky kolem sebe a dej si pár minut pro tuto novou chvíli, a utvořit si nový zvyk, tak důležitý pro každé mé konání.

Ráno je skvělé pro nové nápady a myšlenky, hlava není zatížená všemi vjemy a novými informacemi z okolí a blízka. Ráno mi jsou slova přímo z nitra a vím, co mám psát, přes den přemýšlím a nevnímám tu lehkost. Jasně je to lehkost bytí a nápadů, možná je to samo srdce, protože hlava ještě není úplně probuzená a tak moc nemluví do všech nápadů. Až ta se probudí tak bude jasný režim a bude všemu celý den velet. „Nech tedy, hlavo, ještě chvíli srdce ještě psát slova a věty, aby byla i duše spokojená a sdělila své niterní pocity a udělala i třeba radost někomu jinému, kdo řeší dilema a nedal smysl dnešnímu dni“.

Úplně jsem zapomněla pít svoji ranní kávu, která zatím vystydla a má jinou chuť než horká.

Ráno mi dává energii a chuť i změnit třeba i celý svět, změnit sebe.

A co je důležitější než udělat radost sobě a hlavně dávat radost lidem ve svém okolí. Potěšit svého partnera a dát mu ráno větší pusu a více ho obejmout, aby on cítil tu změnu a souznění. Nebo zavolat dávnému příteli a podělit se o svou dobrou náladu. Dát najevo svému okolí, že dnes je ten den, kdy se zrodilo něco nového a ještě třeba naznám nový rozměr a přesto vznikla vnitřní radost z tohoto okamžiku a ze života.