Ivana Trump, Blanka Matragi a Martina Formanová

Tři známá jména, tři dámy uznávané nejen v našich krajích, známé po celém světě. Co mají společného, kromě toho že se všechny narodily v české kotlině? Čím jsou jiné, než všechny ostatní, které denně potkávám?

Jsou krásné, byly krásné už jako mladé a jsou stále. Jednu krásu vidíme, druhou vnímáme z hloubky, prostě ji cítíme. Každá z nich měla své dětské sny, každá si představovala svůj život a svého prince. Možná život na zámku, hojnost a krásné šaty. To všechno bylo možno čerpat z pohádek. Sama jsem namalovala nekonečné množství princezen a jejich modelů, snila o krásných šatech. Svoje obrázky jsem malovala na papír z jedné strany už použitý a tužkou, kterou můj děda používal k psaní na dřevo.

Česká země, která zplodila cílevědomé ženy, které znají svojí cenu. A jsou si za svým snem, cílem. Umí být přitom okouzlující ženy, jsou své a nenechají se nikým zviklat ve svém odhodlání.

Osobně jsem potkala jenom Martinu Formanovou. Autogramiáda její knihy byla v komorním prostředí, autorka knihy byla příjemná a okouzlující. „Jsem z Vás nervózní“, říkám a pokračuji tokem své připravené řeči. „Teď jste i mě znervóznila, napsala jsem špatně věnování“, říká Martina. Krátké setkání a v něm jsem si uvědomila, že i známá osobnost je jenom člověk a nemusí se mi při setkání třást hlas nebo se bát, že řeknu něco špatně.

Odcházela jsem s dobrým pocitem a hned mi blesklo hlavou mé oblíbené „bijte mě, mučte mě, přece jsem nejšťastnější chlapec na světě. Viděl jsem Rychlé šípy“. Zasvěcení pochopí. Život je o pocitech a tak kromě zajímavé knihy, kterou jsem už rozečetla při koupi, mám hezkou vzpomínku na manželku slavného režiséra. Na ženu, která si šla za svým snem.

V životě jsou důležité i takové maličkosti jako je zdravé sebeuvědomění a umět znát svojí cenu. Tak mě hned napadá, že by nebylo špatné založit školu sebevědomí, a možná by přišli i muži učit se, jak se nevzdávat snů a stát si za svým.