17. llistopadu bude i letos, čeká nás opět převratná změna?

Beru své klíče do ruky, ty které jsem držela v listopadu. Zvoním klíči a přeji si lepší budoucnost. Pro sebe a své děti. Nejsem tu sama, je tu plné náměstí. Je to tak dávno. Naše ideály, sny a představy se mísí s dnešní realitou. Byly volby, nevolila jsem, poprvé.

Fotky jsou už mlhavé, vidím svoji tvář, připadá mi tak cizí. Jako bych to nebyla ani já. Přišla velká změna, nebyla jsem na ni připravena, nebyla jsem sama. Mnozí rychle reagovali, dnes jsou za vodou. Každý se stará sám o sebe, vidina zbohatnutí zachvátila celou zemi, pánové oblékli fialová saka. Učíme se podnikat, děláme chyby, za které platíme. Ti slušní platí, ti ostatní se smějí a bohatnou. To je jenom začátek.

Chybami se učíme, tak proč se neponaučit na příště. Podruhé udělá chybu jenom blbec. Lákají mě možnosti, představa nového života a vidina rodinné firmy. A to se teprve objevují překážky, neplatiči, zákony, také nečestné jednání. Poprvé sem v konfrontaci s lidskou povahou, lačností po penězích.

Čas plyne, už několikrát zasněžilo, vzpomínky se ukládají k spánku jako malé dítě do postýlky. Zůstává realita dnešního dne.

Není práce. Není peníz a není ani láska.

Jiřina má štěstí, práci si našla, směny dvakrát ráno, dvakrát odpoledne, dvě volna. Jezdí přes celé Brno, vstává ve čtyři ráno. Po měsíci je unavená, dělá něco, co ji nebaví, dál hledá. Sedí na recepci, při odchodu na toaletu musí říci, aby ji někdo zastoupil.

Režim a nesvoboda, buď ráda, že máš práci a mlč.

Dana má vysokou školu, pracovala v prestižním oboru, má smůlu je ji 50. Teď je už dva roky bez práce. Bere vše, co přijde, teď začala uklízet v penzionu. Majitelka kontroluje každou umytou kachličku, zavřený kohoutek. Myslí na zkoušky, probděné noci, úsilí něco dokázat, teď leští umyvadlo a převlíká špinavé prostěradlo.

Lidská důstojnost, nespravedlnost, touha být potřebný, přitom nebýt sám se svým problémem.

Vzpomínka na listopad, slza a naděje. To nemůže trvat věčně, ani komunisté to neměli navěky. Věřící mají navěky Boha, a co my ostatní?