- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
R
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
Ekonomické uskupení socialistických zemí vytvořené v roce 1949. Sídlo mělo v Moskvě. Hlavním cílem byla koordinace výrobních plánů jednotlivých socialistických zemí, vytvoření jednotné socialistické výrobní základny všech ZST (zemí socialistického tábora), podpora hegemonie SSSR v ekonomickém životě ZST a omezení možnosti obchodování s kapitalistickými zeměmi. RVHP také zavedlo jednotnou zúčtovací měnu – clearingový rubl, která se používala k přepočtu cen, za které se v rámci RVHP obchodovalo. Byly stanovené pevné ceny surovin i některých výrobků s cílem usnadnit dlouhodobé plánování národních ekonomik ZST.
V reálném životě pak ale umělé, pevné ceny, stanovené kvóty surovin a výrobků atd. představovaly ohromný problém a zdroje skrývaných konfliktů v rámci RVHP. Problémem také byly velké rozdíly ve vývoji ekonomik jednotlivých zemí ZST, o kterých se však nesmělo mluvit. Jednotlivé země měly stanovené své role, podle kterých se zaměřovalo jejich hospodářství. SSSR měl například dodávat členům RVHP především suroviny, ČSSR mělo pak dodávat strojírenské výrobky, technologie apod., NDR výrobky chemického průmyslu atd. Takto měla být zřejmě vytvořená závislost menších zemí na SSSR jak v importu, tak v exportu. Zahraniční obchod ČSSR v době reálného socialismu se realizoval z 80 procent se zeměmi RVHP, což bylo prezentováno jako velký úspěch. Ve skutečnosti tento fakt v sobě skrýval velké problémy: plnou závislost SSSR v dodávkách ropy a železné rudy, celkově vysokou závislost exportu i importu na RVHP, nedostatek konkurence a z toho plynoucí zastarávání a ztráta konkurenceschopnosti, omezené příjmy ve volně směnitelných valutách.
Lidová tvorba:
Radost a podpora
Radost a podporu podle dobových médií vyjadřovaly masy především během prvomájových průvodů. Radost měly masy z toho, že mohou oslavovat první máj a žít v socialismu a podporu vyjadřovaly svým vedoucím stranickým a vládním představitelům a jejich „náročné práci.“ Viz též Prvomájová hesla, Prvomájové oslavy.
Radostný život
Jedním z proklamovaných cílů rozvoje socialistické společnosti byl také „radostný život pracujících mas“ či „radostný život obyvatel socialistické vlasti“. Radostný život byl dokládán fotografiemi rozesmátých a šťastných matek, dětí, rodin, vojáků, zemědělců, žen v šátcích, mužů na traktorech atd.
Lidová tvorba:
Rádio Jerevan
Byla smyšlená rozhlasová stanice, stvořená optimismem, nepravdivostí a vyhýbavostí socialistické propagandy, kterou karikovala. Rádio Jerevan vystupovalo v řadě vtipů, ve kterých odpovídalo stylem socialistické propagandy na různé „všetečné“ dotazy. Příklady:
Raketa
Často používaný symbol nadřazenosti komunistické ideologie vycházející z tehdy úspěšného kosmického programu SSSR, který byl koncem padesátých let zřejmě opravdu na vyšším stupni rozvoje než program americký.
Rána
Čas od času média označilo nějaké rozhodnutí strany a vlády nebo přitvrzení socialistické zákonnosti jako „ránu kapitalistickým štváčům“, případně „živlům“ nebo „spekulantům, kontrarevoluci“ atd.
Reakce
Za reakci (obvykle poraženou) byli označováni lidé, kteří nějakým způsobem vystupovali nebo mohli vystupovat proti aktuální politice socialistického zřízení a jeho strany a vlády nebo prostě byli režimu nějak nepohodlní. Často bylo toto označení ale používáno i obecně, bez přesného označení o koho se vlastně jednalo.
Reakcionář
Člověk považující staré pořádky za lepší, režimem přidružený k reakci. Podobně jako i s jinými označeními, byly za reakcionáře bez konkrétního vysvětlení označovány vybrané osoby režimu z nějakého důvodu nepohodlné. Pokud se takovéto označení dostalo do osobního posudku, nemohl dotčený a ani členové jeho rodiny očekávat příznivé posouzení jakékoliv své případné žádosti.
Reálný socialismus
Režim používal pro svůj systém oficiálně označení „socialismus“, společnost nazýval komunistickou, komunismus dalším stadiem socialismu atd. atd. Zmatek v terminologii se ukazoval i ve zmatečné politicko-ekonomické teorii. Hlavním problémem bylo, že systém postavený na socialistických ekonomických principech (velký objem přerozdělování národního důchodu) potlačoval lidská práva, a byl udržován s velkou pomocí bezpečnostních složek a armády a při němž jedinec neměl žádnou volbu a společnost byla vedena jedinou politickou stranou bez jiné alternativy.
Z dnešního pohledu by bylo možné reálný socialismus sovětského (československého atd.) typu charakterizovat přesněji jako státní kapitalismus (státní monopol na výrobu a distribuci výrobků a služeb, státní vlastnictví výrobních prostředků) s prvky nevolnictví (pracovní povinnost, nesvoboda pohybu, projevu, podnikání atd.). Existoval a existuje samozřejmě také reálný socialismus jiného, například skandinávského typu. Ten je charakterizován vysokým stupněm přerozdělování prostřednictvím velkých daní, ale maximálním rozsahem osobních svobod.
Tento "slovník" používá termín „Reálný socialismus“ jako označení politického období vlády KSČ, které v Československu existovalo od 25. 2. 1948 do 19.11. 1989.
Lidová tvorba:
Reed, Dean
Zpěvák amerického původu, žijící od roku 1973 až do své nevyjasněné smrti v roce 1986 v NDR. Reed byl nazývaný lidově též „rudý Elvis“ nebo „rudý Dean“. Pro strany a vlády socialistických zemí byla skutečnost, že se americký občan usadil v socialistické zemi a byl připraven vystupovat na podporu socialistického zřízení, propagandisticky skvělá a hojně využívaná.
Referent (kulturní, sportovní, sběrový atd.)
Obvykle člen ČSM, SSM nebo ROH, který měl ve škole či na pracovišti zodpovědnost za určitou aktivitu (chození na kulturní akce, pořádání akcí sportovních či organizaci a evidenci sběru odpadu).
Reforma (socialismu)
Vzhledem k tomu, že systém měl velmi mnoho vrozených a prakticky neřešitelných problémů, opakovaly se pravidelně pokusy o jeho reformu. V ekonomické oblasti se často jednalo o znovuobjevování objeveného, tzn. různě zakryté přijímání principů používaných v kapitalistickém systému – viz např. Chozrasčot.
V politické oblasti se obvykle jednalo o proklamaci zvýšené demokracie, kritiky, sebekritiky atd. Principy vedoucí úlohy jedné strany a zákaz soukromého podnikání a z toho vyplývající neexistence trhu však musely vždy přetrvat a tak ani reformy nemohly přinést opravdová řešení. I bezzubé reformy byly však pro jejich propagátory nebezpečné, neboť nebylo těžké je nazvat revizionisty. Reformy bylo tedy možné prosazovat jen v politicky příznivém klimatu, což bylo zřídka kdy. Největší reformy byly plánovány během Pražského jara 1968. Všechny však skončily s okupací ČSSR.
Reformní komunisté
Komunisté, kteří viděli potřebu reformovat reálný socialismus tak, aby se stal pro lidi atraktivnější, populárnější a přijatelný. Věřili stále v možnost změny a fungování socialismu. Tato teorie se však postupně ukázala jako naivní, protože reálný socialismus v sobě obsahoval neřešitelná dilemata (diktatura proletariátu – demokracie, vedoucí úloha KSČ, plán – trh atd.) – viz Reforma. Po invazi v srpnu 1968 se titíž lidé začali označovat za revizionisty či ještě hůře za reakcionáře nebo antikomunisty. Po roce 1968 vliv reformních komunistů zcela zmizel a pouze po sametové revoluci se ještě objevily jejich snahy o reformu. To však již bylo pozdě, protože socialismus a KSČ se ve společnosti zdiskreditovaly natolik, že jedinou cestou žádanou lidmi bylo odstranění socialismu a zrušení vedoucí úlohy KSČ.
Reformní křídlo KSČ
Reformní křídlo se v KSČ formovalo v šedesátých letech. Reformní komunisté se snažili zavést takové změny, které by zajistily životaschopnost socialismu. Proti reformnímu křídlu stálo křídlo konzervativní. Reformní křídlo pak ztratilo veškerý vliv po srpnové invazi v roce 1968. Viz též Reformní komunisté.
Rekordy
Dosahování rekordů ve výrobě a zemědělství bylo režimem velmi propagováno a podporováno. S pomocí dosahovaných rekordů (množství vytěženého uhlí na den a horníka, denní dojivost krav, počet obrobených výrobků na soustružníka a den atd.) byla dokazována podpora jednotlivců socialistickému zřízení, radost z práce, kterou toto zřízení nabízí pracujícím a celková nadřazenost socialistického zřízení nad kapitalismem.
Revanšista
Výraz označující nepřítele „socialistické republiky“ používaný hlavně v padesátých a první polovině šedesátých let. Původně vznikl ze slova „revanš, revanšismus“ což byly výrazy používané pro případné snahy některých německých politiků zvrátit nějakým způsobem výsledky druhé světové války (zejména ze strany Německé Spolkové Republiky).
Revizionismus
Komunistická ideologie vycházela ze základního dokumentu Karla Marxe – filosofické knihy Kapitál. Vše co bylo předmětem této knihy a také cokoliv co řekl nebo napsal Lenin, bylo neměnné. S vývojem času se samozřejmě ukazovaly potřeby některé principy přizpůsobovat společenskému, technologickému, sociálnímu atd. vývoji, avšak jakékoliv takovéto změny byly označeny jako „revizionistické“ a jako takové odsouzeny. Komunistická ideologie se tak zcela uzavřela sama do sebe a zatvrzele pracovala s dogmaty vytvořenými již až před 120 lety ve zcela jiných podmínkách a zemích. Být označen jako „revizionista“ znamenalo být odsouzen jako nepřítel komunistické ideologie. Ve skutečnosti takový člověk byl zřejmě členem nebo alespoň bývalým členem KSČ, který cítil nutnost nějakou část této ideologie alespoň mírně přizpůsobit času a místu její aplikace. Viz též Reforma, Reformní komunisté.
Revoluce
Obvykle název pro převzetí moci některou z komunistických stran. Fakt, že historicky docházelo i k jiným revolucím nebyl nijak publikován. Nejoslavovanější byla Velká říjnová socialistická revoluce, která 7. listopadu 1917 (25. října 1917 ruského / juliánského kalendáře) zahájila období reálného socialismu v Rusku (Sovětském svazu). Ten se po druhé světové válce rozšířil do prakticky všech zemí, kam na konci druhé světové války vstoupila Rudá armáda.
Revoluční hesla
Viz budovatelská hesla.
Revoluční odborové hnutí (ROH)
Centrální odborová organizace, která se soustředila především na organizování závazkových hnutí, přidělování poukazů na dovolené a podobně.
Jednalo se o byrokratický aparát živený z příspěvků pracujících, kteří museli odvádět na ROH jedno procento svých čistých příjmů. Co bylo na tomto hnutí revolučního, není zcela jasné. Již i v době reálného socialismu vznikaly otázky ohledně úlohy odborového hnutí v politické situaci, kdy veškeré zájmy dělnické třídy jsou hájeny jejím předvojem – KSČ a kdy se jedná od lidově-demokratické zřízení, ve kterém jsou zákony i pracovní vztahy řízeny vůlí pracujícího lidu.
KSČ také měla nad ROH naprostou politickou moc a ROH by nikoho nikdy proti KSČ nehájilo, a to i proto, že ve vedení ROH mohli být jen členové KSČ.
Revoluční píseň
Skladba obsahující text se slovy oslavujícími revoluční činy mezinárodního dělnického hnutí, socialismu, komunismu, rozhodnosti dělnické třídy atd.
Revoluční tradice strany
Často rozporuplná minulost KSČ společně s nadhodnocovaným komunistickým odbojem za Druhé světové války. Vzhledem k nejasnostem v některých otázkách (zejména smlouva SSSR s Německem z roku 1939 o rozdělení Polska a Pobaltí a z toho vyplývající přátelský vztah k fašistickému Německu), množství funkcionářů, kteří byli nejdříve adorováni a posléze vězněni či popraveni i vzhledem k orwellovsky průběžně se měnícímu výkladu historie včetně vlastní politiky KSČ, nenašel nikdo odvahu ke zpracování oficiálních dějin KSČ.
Rolník
Člověk pracující v socialistickém zemědělství.
Ropovod Družba
Potrubí vedoucí ze Sovětského svazu do ČSSR, kterým proudilo prakticky 100 procent nafty (ropy) potřebné pro československé hospodářství a obyvatele. Plná energetická závislost z toho plynoucí je jasně zřetelná. Viz též RVHP.
Lidová tvořivost:
Rovnost
V teoriích marxismu-leninismu si měli být všichni lidé rovni a každý měl být odměňován nejdříve podle jeho zásluh a v komunismu podle jeho potřeb. Ve skutečnosti se však vytvořila skupina představitelů strany a vlády (nomenklatura), která měla exkluzívní přístup k levnějším a lepším druhům zboží a služeb, zdravotní péči, bydlení, vzdělání atd. Rovnost tedy platila spíše jen pro pracující masy, lid, dělníky rolníky a pracující inteligenci.
Lidová tvorba:
Rozdělování podle potřeb, podle zásluh
Od příchodu komunismu, který byl plánován do blízké budoucnosti, se očekávalo neomezené zvýšení produkce umožňující rozdělování zboží a služeb podle potřeb jednotlivců (jak budou tyto potřeby určovány, jak se vyrovnat s omezeností přírodních zdrojů a výroby vůbec, jaká bude motivace pro pracující atd., nebylo v teoriích „vědeckého komunismu“ řešeno). V přechodném období budování komunismu (socialismus), kdy „produkce ještě nedosahovala potřebných hodnot“, bylo nutno stále ještě rozdělovat „podle zásluh“ jednotlivců, tzn. i s využitím peněz a s určitou úrovní diferenciace.
Rozdrtit nepřítele
Nepřátel mělo socialistické zřízení velké množství. Ať reálných nebo režimem vykonstruovaných. Nepřátelé se měli rekrutovat zejména z „příslušníků potlačených a poražených tříd“ (mezi ně patřili i živnostníci a samostatně hospodařící zemědělci), kapitalistů, buržoazní inteligence, pomýlených příslušníků dělnické třídy, zahraničních agentů atd. Jejich mocenská porážka nebyla dostatečným řešením a tak bylo třeba je „rozdrtit“.
Rozhlas po drátě
Levnější alternativa k rozhlasovým přijímačům, které byly ještě relativně drahé. Rozhlas po drátě byl také využíván ve školách, podnicích atd. Režimu princip rozhlasu po drátě velmi vyhovoval, protože na něm nebylo možné naladit žádné jiné stanice než jen tu jednu, která jeho prostřednictvím vysílala.
Rozkulačit
Zlikvidovat úspěšně samostatně hospodařící zemědělce v rámci kolektivizačního procesu a z jejich pozemků je vyhnat nebo je alespoň zařadit do zemědělských družstev jako řadové družstevníky.
Rozkvétající socialismus
Kýžený a oslavovaný stav, ve kterém se socialismus podle médií přes „drobné problémy“ většinu času nacházel.
Rozorávání mezí
Proces kolektivizace zemědělství, při kterém byla sjednocována menší pole tím, že byly likvidovány meze, které je oddělovaly. Při tomto procesu docházelo k ničení přirozených úkrytů pro koroptve, bažanty, zajíce atd., kterých v padesátých letech právě následkem rozorávání mezí mnoho ubylo. Viz též JZD.
Rozvědčík
Hrdinsky znějící označení příslušníka vojenské nebo politické rozvědky, popularizované v řadě literárních děl socialistického realismu.
Rozvíjet socialismus
Jeden z výrazů používaných pro zajištění co nejdelší životnosti socialismu. Socialismus se buď rozvíjel, nebo se budoval, aby pak rozkvétal.
Rozvinutý socialismus
Rozvinutého socialismu bylo v ČSR podle prezident Novotného dosaženo po 12 letech budování socialismu, tzn. v roce 1960. V té době byla schválena socialistická ústava, změněny státní znaky, vydány nové bankovky a změněn název státu na ČSSR – Československá socialistická republika. I rozvinutý socialismus bylo však třeba stále rozvíjet, budovat a bránit, aby se upevňoval a aby jej ani vnitřní ani vnější nepřítel nemohl poškodit.
Lidová tvorba:
Rozkrádání
Právní termín označující kradení výrobků, surovin či jiné druhy kradení ve státních a družstevních podnicích. Plným názvem šlo o „rozkrádání socialistického vlastnictví“. Rozkrádání se stalo velmi rozšířeným způsobem doplňování příjmů pracujících. Při výběru pracovních míst se tak řada lidí soustředila spíše na otázku, co lze v určitém pracovním místě ukrást nebo jak se lze dostat k úplatkům než jaký dostanou plat. Platy totiž byly rovnostářské, avšak možnost získat nějaká privilegia či příležitost ke kradení se velmi lišila podle podniků a jejich zaměření. Režim rozkrádání hlasitě potlačoval, ale ve skutečnosti také toleroval, neboť pomáhalo udržovat pracující lid ve vyšším stavu spokojenosti a též poslušnosti dané obavami z odhalení a odnětí privilegií.
Lidová tvorba:
Lidové heslo:
Rozmach hospodářství
Pozitivní mediální označení vývoje socialistického hospodářství.
Rozštěpení ve straně
Oficiální výraz pro vnitřní boj, který se rozpoutal v KSČ během roku 1968.
Rozvojové země
Země v Africe, Asii, Jižní Americe, které nebyly součástí skupiny VKS – vyspělých kapitalistických zemí. SSSR bojoval s USA o přízeň těchto zemí s cílem exportovat do nich svůj ideologický i ekonomický systém a připojit je do svého impéria. Tyto snahy vedly v období studené války často ke konfliktům, někdy i ozbrojeným a také k občanským válkám.
Rozvraceč
Výraz používaný zejména ve spojeních „rozvraceč republiky“, „rozvraceč socialismu“. Těmito výrazy byly v médiích také označovány osoby režimu v dané chvíli nepohodlné.
Rozvratník
Výraz používaný zejména v padesátých letech, který měl podobný výraz jako rozvraceč používaný později.
Rozvratný proces
Výraz vznikl v období normalizace a konsolidace při popisu situace, ke které došlo během Pražského jara v roce 1968. Původně byly takové změny rozvíjeny jako reformní a předchozím (reformním) vedením KSČ podporované.
Rudá armáda
Armáda Sovětského svazu. Tento název byl používán především, když se hovořilo o druhé světové válce. Pokud se o armádě SSSR hovořilo po roce 1968, tak se obvykle zmiňovala jako bratrská sovětská armáda.
Lidová tvorba:
Rudá hvězda
Symbol komunistické moci. Často též součást názvu podniků nebo sportovních klubů (např. Rudá hvězda Praha).
Rudá záře nad Kladnem
Knížka napsaná prezidentem Antonínem Zápotockým, ve které je romanticky a nepravdivě popisován vývoj dělnického hnutí v našich zemích po 1. světové válce. Kniha byla v roce 1955 zfilmována.
Rudé právo
deník KSČ. Na titulní straně mělo mimo znaku se srpem a kladivem také nápis: „Proletáři všech zemí spojte se“.
Rudé právo mělo největší odběr ze všech deníků a bylo tak vydáváno za „nejčtenější“. Odběr byl zvyšován různými cestami, jako například tím, že členové KSČ dostávali odběr Rudého práva jako členskou povinnost (nebo kandidátský či stranický úkol), že se objednávalo ve velkém množství různými podniky a organizacemi atd. Obsahem Rudého práva byla téměř výlučně propaganda a všechny případné zprávy byly propagandisticky deformované. Mimo Rudé právo existovaly také další deníky – Lidová demokracie, Mladá fronta, Svobodné slovo, Práce a některé další. Měly menší formát a méně propagandy. Zprávy se v nich však objevovaly v podobných verzích jako v Rudém právu.
Lidová tvorba:
Rudoarmějec
Hrdinsky znějící označení příslušníka „Rudé armády – osvoboditelky“.
Rudý šátek
Obvykle byl míněn rudý pionýrský šátek.
Ruku v ruce
Společně a obvykle budovatelsky a s radostí. Např. „Dělníci ruku v ruce s rolníky a pracující inteligencí se sešli na Letenské pláni, aby společně oslavili Svátek práce“.
Ruský jazyk
Jeden z hlavních předmětů vyučovaných v socialistických školách. Žáci s ním začínali ve 4. třídě základních škol. Byl pak vyučován na středních i vysokých školách a byl i maturitním předmětem.
Všichni se rusky učili, ale prakticky nikdo nebyl schopen a často ani ochoten rusky mluvit.
Růst produktivity práce
Po vyčerpání všech extenzivních možností růstů produkce začal reálný socialismus narážet na bariéry růstu (nedostatek pracovních sil, nedostatek surovin, nedostatek investičních prostředků, nedostatek ….). Postupně se proto jako jediný další zdroj možného rozvoje začal jevit růst výkonů na jednotku práce – „růst produktivity práce“. Z tohoto výrazu se pak v průběhu šedesátých a sedmdesátých let stalo zaklínadlo, jež mělo dát odpověď na řešení hlavních ekonomických problémů reálného socialismu.
Rušička
Vysílač naladěný na stejné frekvenci, na které vysílala stanice Svobodná Evropa. Rušička vysílala zvuky a rušení zabraňující možnosti poslechu zpráv a informací Svobodné Evropy. Rušičky byly tak součástí režimního informačního systému, který se staral o to, aby masy dostávaly jen ideologicky čisté informace. Oficiálně se o rušičkách nikdy nemluvilo.
Říjnová revoluce
Viz Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR)
Další články autora |