Slovník reálného socialismu - písmeno R

Slovník vstoupil do své druhé části. Diskuze jej pomáhá vylepšovat. Dnes si můžete připomenout výrazy jako  Rádio Jerevan, Revanšista, Rozdrtit nepřítele a k tomu celou řadu vtipů. Jak již většinou víte, nová písmena slovníku vychází vždy v úterý a sobotu ráno. Všechna předchozí písmena najdete na blogu autora. Vaše komentáře a náměty na vylepšení, doplnění a zpřesnění jsou vždy vítány.

R

Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)

Ekonomické uskupení socialistických zemí vytvořené v roce 1949. Sídlo mělo v Moskvě. Hlavním cílem byla koordinace výrobních plánů jednotlivých socialistických zemí, vytvoření jednotné socialistické výrobní základny všech ZST (zemí socialistického tábora), podpora hegemonie SSSR v ekonomickém životě ZST a omezení možnosti obchodování s kapitalistickými zeměmi. RVHP také zavedlo jednotnou zúčtovací měnu – clearingový rubl, která se používala k přepočtu cen, za které se v rámci RVHP obchodovalo. Byly stanovené pevné ceny surovin i některých výrobků s cílem usnadnit dlouhodobé plánování národních ekonomik ZST.

V reálném životě pak ale umělé, pevné ceny, stanovené kvóty surovin a výrobků atd. představovaly ohromný problém a zdroje skrývaných konfliktů v rámci RVHP. Problémem také byly velké rozdíly ve vývoji ekonomik jednotlivých zemí ZST, o kterých se však nesmělo mluvit. Jednotlivé země měly stanovené své role, podle kterých se zaměřovalo jejich hospodářství. SSSR měl například dodávat členům RVHP především suroviny, ČSSR mělo pak dodávat strojírenské výrobky, technologie apod., NDR výrobky chemického průmyslu atd. Takto měla být zřejmě vytvořená závislost menších zemí na SSSR jak v importu, tak v exportu. Zahraniční obchod ČSSR v době reálného socialismu se realizoval z 80 procent se zeměmi RVHP, což bylo prezentováno jako velký úspěch. Ve skutečnosti tento fakt v sobě skrýval velké problémy: plnou závislost SSSR v dodávkách ropy a železné rudy, celkově vysokou závislost exportu i importu na RVHP, nedostatek konkurence a z toho plynoucí zastarávání a ztráta konkurenceschopnosti, omezené příjmy ve volně směnitelných valutách.

 Lidová tvorba:

•  Co bychom měli, kdyby neexistovala RVHP? V podstatě všechno.
•  Je pravda, že se do ČSSR bude dovážet holandský špenát? Ano, protože obsahuje více železa než sovětská ruda.
•  Víte co znamená zkratka RVHP? Rozum Vyvezli, Hovno Přivezli.
•  Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci.

 Radost a podpora

Radost a podporu podle dobových médií vyjadřovaly masy především během prvomájových průvodů. Radost měly masy z toho, že mohou oslavovat první máj a žít v socialismu a podporu vyjadřovaly svým vedoucím stranickým a vládním představitelům a jejich „náročné práci.“  Viz též Prvomájová hesla, Prvomájové oslavy.

Radostný život

Jedním z proklamovaných cílů rozvoje socialistické společnosti byl také „radostný život pracujících mas“ či „radostný život obyvatel socialistické vlasti“. Radostný život byl dokládán fotografiemi rozesmátých a šťastných matek, dětí, rodin, vojáků, zemědělců, žen v šátcích, mužů na traktorech atd.

 Lidová tvorba:

• Pět zásad života za socialismu:
  1) Nemysli!
  2) Když myslíš, tak nemluv!
  3) Když myslíš a mluvíš, tak nepiš!
  4) Když myslíš, mluvíš a píšeš, tak nepodepisuj!
  5) Když myslíš, mluvíš, píšeš a podepisuješ, tak se nediv!

 Rádio Jerevan

Byla smyšlená rozhlasová stanice, stvořená optimismem, nepravdivostí a vyhýbavostí socialistické propagandy, kterou karikovala. Rádio Jerevan vystupovalo v řadě vtipů, ve kterých odpovídalo stylem socialistické propagandy na různé „všetečné“ dotazy. Příklady:

•  Dotaz na Rádio Jerevan:  „Je pravda, že sovětské hodinky chodí jako švýcarské?“ Odpověď: „Ano, dokonce ještě rychleji.“
•  Dotaz na Rádio Jerevan: „Dříve jsme měli vykořisťující carismus, potom životu nebezpečný stalinismus. A co máme nyní?”
  Odpověď: „Podívejte se přece na kalendář: Pondělí!”
•  Dotaz na Rádio Jerevan: "Kdy bude líp?"
  Odpověď: "Líp už bylo!"
•  Dotaz na rádio Jerevan: „Rád vaše rádio poslouchám, ale když jedu naším družstevním autem Volha[b1]  v zatáčce, tak nehraje. Proč to je?“ Odpověď: „To je přeci jasné, muzikanti se musí držet.“
•  Dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že SSSR sestřelil civilní letadlo?“ Odpověď: „Není, letadlo narazilo na vysokou životní úroveň SSSR.“

 Raketa

Často používaný symbol nadřazenosti komunistické ideologie vycházející z tehdy úspěšného kosmického programu SSSR, který byl koncem padesátých let zřejmě opravdu na vyšším stupni rozvoje než program americký.

 Rána

Čas od času média označilo nějaké rozhodnutí strany a vlády nebo přitvrzení socialistické zákonnosti jako „ránu kapitalistickým štváčům“, případně „živlům“ nebo „spekulantům, kontrarevoluci“ atd.

 Reakce

Za reakci (obvykle poraženou) byli označováni lidé, kteří nějakým způsobem vystupovali nebo mohli vystupovat proti aktuální politice socialistického zřízení a jeho strany a vlády nebo prostě byli režimu nějak nepohodlní. Často bylo toto označení ale používáno i obecně, bez přesného označení o koho se vlastně jednalo.  

Reakcionář

Člověk považující staré pořádky za lepší, režimem přidružený k reakci. Podobně jako i s jinými označeními, byly za reakcionáře bez konkrétního vysvětlení označovány vybrané osoby režimu z nějakého důvodu nepohodlné. Pokud se takovéto označení dostalo do osobního posudku, nemohl dotčený a ani členové jeho rodiny očekávat příznivé posouzení jakékoliv své případné žádosti.

Reálný socialismus

Režim používal pro svůj systém oficiálně označení „socialismus“, společnost nazýval komunistickou, komunismus dalším stadiem socialismu atd. atd. Zmatek v terminologii se ukazoval i ve zmatečné politicko-ekonomické teorii. Hlavním problémem bylo, že systém postavený na socialistických ekonomických principech (velký objem přerozdělování národního důchodu) potlačoval lidská práva, a byl udržován s velkou pomocí bezpečnostních složek a armády a při němž jedinec neměl žádnou volbu a společnost byla vedena jedinou politickou stranou bez jiné alternativy.

 Z dnešního pohledu by bylo možné reálný socialismus sovětského (československého atd.) typu charakterizovat přesněji jako státní kapitalismus (státní monopol na výrobu a distribuci výrobků a služeb, státní vlastnictví výrobních prostředků) s prvky nevolnictví (pracovní povinnost, nesvoboda pohybu, projevu, podnikání atd.). Existoval a existuje samozřejmě také reálný socialismus jiného, například skandinávského typu. Ten je charakterizován vysokým stupněm přerozdělování prostřednictvím velkých daní, ale maximálním rozsahem osobních svobod.

Tento "slovník" používá termín „Reálný socialismus“ jako označení politického období vlády KSČ, které v Československu existovalo od 25. 2. 1948 do 19.11. 1989.

 Lidová tvorba:

• Co zdědil reálný socialismus po předcházejících společensko-ekonomických formacích? Z kapitalismu všeobecnou krizi, z feudalismu lichvu, z otrokářství systém odměňování a z prvobytné společnosti technickou revoluci.[b2] 
• Jaký je rozdíl mezi němým filmem a reálným socialismem? V němém filmu všechno vidíš a nic neslyšíš. V reálném socialismu je to naopak.

 Reed, Dean

Zpěvák amerického původu, žijící od roku 1973 až do své nevyjasněné smrti v roce 1986 v NDR. Reed byl nazývaný lidově též „rudý Elvis“ nebo „rudý Dean“. Pro strany a vlády socialistických zemí byla skutečnost, že se americký občan usadil v socialistické zemi a byl připraven vystupovat na podporu socialistického zřízení, propagandisticky skvělá a hojně využívaná.

 Referent (kulturní, sportovní, sběrový atd.)

Obvykle člen ČSM, SSM nebo ROH, který měl ve škole či na pracovišti  zodpovědnost za určitou aktivitu (chození na kulturní akce, pořádání akcí sportovních či organizaci a evidenci sběru odpadu).

 Reforma (socialismu)

Vzhledem k tomu, že systém měl velmi mnoho vrozených a prakticky neřešitelných problémů, opakovaly se pravidelně pokusy o jeho reformu. V ekonomické oblasti se často jednalo o znovuobjevování objeveného, tzn. různě zakryté přijímání principů používaných v kapitalistickém systému – viz např. Chozrasčot.

 V politické oblasti se obvykle jednalo o proklamaci zvýšené demokracie, kritiky, sebekritiky atd. Principy vedoucí úlohy jedné strany a zákaz soukromého podnikání a z toho vyplývající neexistence trhu však musely vždy přetrvat a tak ani reformy nemohly přinést opravdová řešení. I bezzubé reformy byly však pro jejich propagátory nebezpečné, neboť nebylo těžké je nazvat revizionisty. Reformy bylo tedy možné prosazovat jen v politicky příznivém klimatu, což bylo zřídka kdy. Největší reformy byly plánovány během Pražského jara 1968. Všechny však skončily s okupací ČSSR.

Reformní komunisté

Komunisté, kteří viděli potřebu reformovat reálný socialismus tak, aby se stal pro lidi atraktivnější, populárnější a přijatelný. Věřili stále v možnost změny a fungování socialismu. Tato teorie se však postupně ukázala jako naivní, protože reálný socialismus v sobě obsahoval neřešitelná dilemata (diktatura proletariátu – demokracie, vedoucí úloha KSČ, plán – trh atd.) – viz Reforma. Po invazi v srpnu 1968 se titíž lidé začali označovat za revizionisty či ještě hůře za reakcionáře nebo antikomunisty. Po roce 1968 vliv reformních komunistů zcela zmizel a pouze po sametové revoluci se ještě objevily jejich snahy o reformu. To však již bylo pozdě, protože socialismus a KSČ se ve společnosti zdiskreditovaly natolik, že jedinou cestou žádanou lidmi bylo odstranění socialismu a zrušení vedoucí úlohy KSČ.

Reformní křídlo KSČ

Reformní křídlo se v KSČ formovalo v šedesátých letech. Reformní komunisté se snažili zavést takové změny, které by zajistily životaschopnost socialismu. Proti reformnímu křídlu stálo křídlo konzervativní. Reformní křídlo pak ztratilo veškerý vliv po srpnové invazi v roce 1968. Viz též Reformní komunisté.

Rekordy

Dosahování rekordů ve výrobě a zemědělství bylo režimem velmi propagováno a podporováno. S pomocí dosahovaných rekordů (množství vytěženého uhlí na den a horníka, denní dojivost krav, počet obrobených výrobků na soustružníka a den atd.) byla dokazována podpora jednotlivců socialistickému zřízení, radost z práce, kterou toto zřízení nabízí pracujícím a celková nadřazenost socialistického zřízení nad kapitalismem.

Revanšista

Výraz označující nepřítele „socialistické republiky“ používaný hlavně v padesátých a první polovině šedesátých let. Původně vznikl ze slova „revanš, revanšismus“ což byly výrazy používané pro případné snahy některých německých politiků zvrátit nějakým způsobem výsledky druhé světové války (zejména ze strany Německé Spolkové Republiky).

Revizionismus

Komunistická ideologie vycházela ze základního dokumentu Karla Marxe – filosofické knihy Kapitál. Vše co bylo předmětem této knihy a také cokoliv co řekl nebo napsal Lenin, bylo neměnné. S vývojem času se samozřejmě ukazovaly potřeby některé principy přizpůsobovat společenskému, technologickému, sociálnímu atd. vývoji, avšak jakékoliv takovéto změny byly označeny jako „revizionistické“ a jako takové odsouzeny. Komunistická ideologie se tak zcela uzavřela sama do sebe a zatvrzele pracovala s dogmaty vytvořenými již až před 120 lety ve zcela jiných podmínkách a zemích. Být označen jako „revizionista“ znamenalo být odsouzen jako nepřítel komunistické ideologie. Ve skutečnosti takový člověk byl zřejmě členem nebo alespoň bývalým členem KSČ, který cítil nutnost nějakou část této ideologie alespoň mírně přizpůsobit času a místu její aplikace. Viz též Reforma, Reformní komunisté.

 Revoluce

Obvykle název pro převzetí moci některou z komunistických stran. Fakt, že historicky docházelo i k jiným revolucím nebyl nijak publikován. Nejoslavovanější byla Velká říjnová socialistická revoluce, která 7. listopadu 1917 (25. října 1917 ruského / juliánského kalendáře) zahájila období reálného socialismu v Rusku (Sovětském svazu). Ten se po druhé světové válce rozšířil do prakticky všech zemí, kam na konci druhé světové války vstoupila Rudá armáda.

Revoluční hesla

Viz budovatelská hesla.

Revoluční odborové hnutí (ROH)

Centrální odborová organizace, která se soustředila především na organizování závazkových hnutí, přidělování poukazů na dovolené a podobně.

Jednalo se o byrokratický aparát živený z příspěvků pracujících, kteří museli odvádět na ROH jedno procento svých čistých příjmů. Co bylo na tomto hnutí revolučního, není zcela jasné. Již i v době reálného socialismu vznikaly otázky ohledně úlohy odborového hnutí v politické situaci, kdy veškeré zájmy dělnické třídy jsou hájeny jejím předvojem – KSČ a kdy se jedná od lidově-demokratické zřízení, ve kterém jsou zákony i pracovní vztahy řízeny vůlí pracujícího lidu.

 KSČ také měla nad ROH naprostou politickou moc a ROH by nikoho nikdy proti KSČ nehájilo, a to i proto, že ve vedení ROH mohli být jen členové KSČ.

 Revoluční píseň

Skladba obsahující text se slovy oslavujícími revoluční činy mezinárodního dělnického hnutí, socialismu, komunismu, rozhodnosti dělnické třídy atd.

 Revoluční tradice strany

Často rozporuplná minulost KSČ společně s nadhodnocovaným komunistickým odbojem za Druhé světové války. Vzhledem k nejasnostem v některých otázkách (zejména smlouva SSSR s Německem z roku 1939 o rozdělení Polska a Pobaltí a z toho vyplývající přátelský vztah k fašistickému Německu), množství funkcionářů, kteří byli nejdříve adorováni a posléze vězněni či popraveni i vzhledem k orwellovsky průběžně se měnícímu výkladu historie včetně vlastní politiky KSČ, nenašel nikdo odvahu ke zpracování oficiálních dějin KSČ. 

 Rolník

Člověk pracující v socialistickém zemědělství.

 Ropovod Družba

Potrubí vedoucí ze Sovětského svazu do ČSSR, kterým proudilo prakticky 100 procent nafty (ropy) potřebné pro československé hospodářství a obyvatele. Plná energetická závislost z toho plynoucí je jasně zřetelná. Viz též RVHP.

 Lidová tvořivost:

•  „Víte co je vrchol nedůvěry?“ „Ne“ „Vrchol nedůvěry je, když československý občan navrtá ropovod Družba, aby se podíval, kterým směrem ta ropa teče“.

Rovnost

V teoriích marxismu-leninismu si měli být všichni lidé rovni a každý měl být odměňován nejdříve podle jeho zásluh a v komunismu podle jeho potřeb. Ve skutečnosti se však vytvořila skupina představitelů strany a vlády (nomenklatura), která měla exkluzívní přístup k levnějším a lepším druhům zboží a služeb, zdravotní péči, bydlení, vzdělání atd. Rovnost tedy platila spíše jen pro pracující masy, lid, dělníky rolníky a pracující inteligenci.

Lidová tvorba:

• „Vážení televizní diváci, dnes při příležitosti zahájení barevného vysílání Československé televize mezi námi poprvé vítáme i majitele barevných televizorů“: „Dobrý večer, soudruhu první tajemníku!“
•  „Soudruhu Lenine, nemám co jíst, za chvíli budeme hlady bučet jako krávy!“ „Ale soudruzi, nepřehánějte – já jsem před chvíli měl kachničku a také nekvákám!“
•  Za socialismu jsou si všichni lidé rovni, jen někteří jsou si rovnější.

 Rozdělování podle potřeb, podle zásluh

Od příchodu komunismu, který byl plánován do blízké budoucnosti, se očekávalo neomezené zvýšení produkce umožňující rozdělování zboží a služeb podle potřeb jednotlivců (jak budou tyto potřeby určovány, jak se vyrovnat s omezeností přírodních zdrojů a výroby vůbec, jaká bude motivace pro pracující atd., nebylo v teoriích „vědeckého komunismu“ řešeno). V přechodném období budování komunismu (socialismus), kdy „produkce ještě nedosahovala potřebných hodnot“, bylo nutno stále ještě rozdělovat „podle zásluh“ jednotlivců, tzn. i s využitím peněz a s určitou úrovní diferenciace.

Rozdrtit nepřítele

Nepřátel mělo socialistické zřízení velké množství. Ať reálných nebo režimem vykonstruovaných. Nepřátelé se měli rekrutovat zejména z „příslušníků potlačených a poražených tříd“ (mezi ně patřili i živnostníci a samostatně hospodařící zemědělci), kapitalistů, buržoazní inteligence, pomýlených příslušníků dělnické třídy, zahraničních agentů atd. Jejich mocenská porážka nebyla dostatečným řešením a tak bylo třeba je „rozdrtit“.

Rozhlas po drátě

Levnější alternativa k rozhlasovým přijímačům, které byly ještě relativně drahé. Rozhlas po drátě byl také využíván ve školách, podnicích atd. Režimu princip rozhlasu po drátě velmi vyhovoval, protože na něm nebylo možné naladit žádné jiné stanice než jen tu jednu, která jeho prostřednictvím vysílala.

Rozkulačit

Zlikvidovat úspěšně samostatně hospodařící zemědělce v rámci kolektivizačního procesu a z jejich pozemků je vyhnat nebo je alespoň zařadit do zemědělských družstev jako řadové družstevníky.

Rozkvétající socialismus

Kýžený a oslavovaný stav, ve kterém se socialismus podle médií přes „drobné problémy“ většinu času nacházel.

Rozorávání mezí

Proces kolektivizace zemědělství, při kterém byla sjednocována menší pole tím, že byly likvidovány meze, které je oddělovaly. Při tomto procesu docházelo k ničení přirozených úkrytů pro koroptve, bažanty, zajíce atd., kterých v padesátých letech právě následkem rozorávání mezí mnoho ubylo. Viz též JZD.

Rozvědčík

Hrdinsky znějící označení příslušníka vojenské nebo politické rozvědky, popularizované v řadě literárních děl socialistického realismu.

 Rozvíjet socialismus

Jeden z výrazů používaných pro zajištění co nejdelší životnosti socialismu. Socialismus se buď rozvíjel, nebo se budoval, aby pak rozkvétal.

Rozvinutý socialismus

Rozvinutého socialismu bylo v ČSR podle prezident Novotného dosaženo po 12 letech budování socialismu, tzn. v roce 1960. V té době byla schválena socialistická ústava, změněny státní znaky, vydány nové bankovky a změněn název státu na ČSSR – Československá socialistická republika. I rozvinutý socialismus bylo však třeba stále rozvíjet, budovat a bránit, aby se upevňoval a aby jej ani vnitřní ani vnější nepřítel nemohl poškodit.

 Lidová tvorba:

•  Jaký je rozdíl mezi socialismem a kojencem? Kojenec se potentočkuje dřív, než se rozvine.
•  Na přání soudruha Brežněva má znormalizovaná ČSSR dostat nový státní znak. Soutěž vyhrál znaku obsahujícího kuře a židli s nápisem „Kdo pípne sedí.“

Rozkrádání

Právní termín označující kradení výrobků, surovin či jiné druhy kradení ve státních a družstevních podnicích. Plným názvem šlo o „rozkrádání socialistického vlastnictví“. Rozkrádání se stalo velmi rozšířeným způsobem doplňování příjmů pracujících. Při výběru pracovních míst se tak řada lidí soustředila spíše na otázku, co lze v určitém pracovním místě ukrást nebo jak se lze dostat k úplatkům než jaký dostanou plat. Platy totiž byly rovnostářské, avšak možnost získat nějaká privilegia či příležitost ke kradení se velmi lišila podle podniků a jejich zaměření. Režim rozkrádání hlasitě potlačoval, ale ve skutečnosti také toleroval, neboť pomáhalo udržovat pracující lid ve vyšším stavu spokojenosti a též poslušnosti dané obavami z odhalení a odnětí privilegií.

 Lidová tvorba:

• Kdy bude v ČSSR komunismus? „Až lidi všechno rozkradou a budou si to vzájemně půjčovat“.
• Americký, sovětský a český prezident jsou u Pána Boha. Americký se ho ptá: „Bože, bude někdy v Americe socialismus?” Pán Bůh odpoví: „Bude, ale ty se toho nedožiješ.” Sovětský se ptá: „Bože, bude někdy v SSSR kapitalismus?” Pán Bůh odpoví: „Bude, ale ty se toho nedožiješ.” Český se ptá: „Přestane se někdy u nás krást?” Pán Bůh odpoví: „Přestane, ale toho se já nedožiju.”

Lidové heslo:

• Kdo nekrade, okrádá rodinu.

Rozmach hospodářství

Pozitivní mediální označení vývoje socialistického hospodářství.

Rozštěpení ve straně

Oficiální výraz pro vnitřní boj, který se rozpoutal v KSČ během roku 1968.

Rozvojové země

Země v Africe, Asii, Jižní Americe, které nebyly součástí skupiny VKS – vyspělých kapitalistických zemí. SSSR bojoval s USA o přízeň těchto zemí s cílem exportovat do nich svůj ideologický i ekonomický systém a připojit je do svého impéria. Tyto snahy vedly v období studené války často ke konfliktům, někdy i ozbrojeným a také k občanským válkám.

Rozvraceč

Výraz používaný zejména ve spojeních „rozvraceč republiky“, „rozvraceč socialismu“. Těmito výrazy byly v médiích také označovány osoby režimu v dané chvíli nepohodlné.

Rozvratník

Výraz používaný zejména v padesátých letech, který měl podobný výraz jako rozvraceč používaný později. 

Rozvratný proces

Výraz vznikl v období normalizace a konsolidace při popisu situace, ke které došlo během Pražského jara v roce 1968. Původně byly takové změny rozvíjeny jako reformní a předchozím (reformním) vedením KSČ podporované.

Rudá armáda

Armáda Sovětského svazu. Tento název byl používán především, když se hovořilo o druhé světové válce. Pokud se o armádě SSSR hovořilo po roce 1968, tak se obvykle zmiňovala jako bratrská sovětská armáda.

Lidová tvorba:

• Proč vši nesvětélkují? Aby imperialisté nemohli sledovat noční přesuny Rudé armády.

Rudá hvězda

Symbol komunistické moci. Často též součást názvu podniků nebo sportovních klubů (např. Rudá hvězda Praha).

Rudá záře nad Kladnem

Knížka napsaná prezidentem Antonínem Zápotockým, ve které je romanticky a nepravdivě popisován vývoj dělnického hnutí v našich zemích po 1. světové válce. Kniha byla v roce 1955 zfilmována.

Rudé právo

deník KSČ. Na titulní straně mělo mimo znaku se srpem a kladivem také nápis: „Proletáři všech zemí spojte se“.

Rudé právo mělo největší odběr ze všech deníků a bylo tak vydáváno za „nejčtenější“. Odběr byl zvyšován různými cestami, jako například tím, že členové KSČ dostávali odběr Rudého práva jako členskou povinnost (nebo kandidátský či stranický úkol), že se objednávalo ve velkém množství různými podniky a organizacemi atd. Obsahem Rudého práva byla téměř výlučně propaganda a všechny případné zprávy byly propagandisticky deformované. Mimo Rudé právo existovaly také další deníky – Lidová demokracie, Mladá fronta, Svobodné slovo, Práce a některé další. Měly menší formát a méně propagandy. Zprávy se v nich však objevovaly v podobných verzích jako v Rudém právu.

Lidová tvorba:

• Stěžuje si v pekle Napoleon: „Kdybych já měl tenkrát Rudé právo, tak se dodnes o Waterloo nikdo nedověděl a všechno mohlo být úplně jinak.“
• 
  Je vůbec nějaký rozdíl mezi rozhlasem a Rudým právem? Ano, zásadní. Zkuste zabalit slanečka do rádia...
  Rudé právo je sice nejčtenější, ale není jasné, zda je čtené.

 Rudoarmějec

Hrdinsky znějící označení příslušníka „Rudé armády – osvoboditelky“.

 Rudý šátek

Obvykle byl míněn rudý pionýrský šátek.

 Ruku v ruce

Společně a obvykle budovatelsky a s radostí. Např. „Dělníci ruku v ruce s rolníky a pracující inteligencí se sešli na Letenské pláni, aby společně oslavili Svátek práce“.

Ruský jazyk

Jeden z hlavních předmětů vyučovaných v socialistických školách. Žáci s ním začínali ve 4. třídě základních škol. Byl pak vyučován na středních i vysokých školách a byl i maturitním předmětem.

Všichni se rusky učili, ale prakticky nikdo nebyl schopen a často ani ochoten rusky mluvit.

Růst produktivity práce

Po vyčerpání všech extenzivních možností růstů produkce začal reálný socialismus narážet na bariéry růstu (nedostatek pracovních sil, nedostatek surovin, nedostatek investičních prostředků, nedostatek ….). Postupně se proto jako jediný další zdroj možného rozvoje začal jevit růst výkonů na jednotku práce – „růst produktivity práce“. Z tohoto výrazu se pak v průběhu šedesátých a sedmdesátých let stalo zaklínadlo, jež mělo dát odpověď na řešení hlavních ekonomických problémů reálného socialismu.

Rušička

Vysílač naladěný na stejné frekvenci, na které vysílala stanice Svobodná Evropa. Rušička vysílala zvuky a rušení zabraňující možnosti poslechu zpráv a informací Svobodné Evropy. Rušičky byly tak součástí režimního informačního systému, který se staral o to, aby masy dostávaly jen ideologicky čisté informace. Oficiálně se o rušičkách nikdy nemluvilo.

 Říjnová revoluce

Viz Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR)