Kalousek vs. Zeman=šance pro třetího

S vyslovením nedůvěry a avízovanými předčasnými volbami bylo jasné, že si politické strany budou muset hledat atraktivní témata pro kampaň. V podstatě jako první se vyjevila TOP 09, když zvolila téma poměrně jednoduché (a to které se logicky nabízelo) – kruciální boj proti prezidentovi Zemanovi, čímž plynule navazuje na jarní prezidentské volby a vyhrocenou kampaň. 

Lze předpokládat, že na část voličů pravděpodobně toto téma zabere, i když je otázkou, jak moc velkou překážkou bude pro prezidentské podporovatele K. Schwarzenberga osoba místopředsedy Kalouska, který patří dlouhodobě mezi „nejnenáviděnější“ politiky v této zemi.

Každopádně je to téma, na které se můžou „chytit“ i ostatní strany. Samozřejmostí je to pro SPOZ, které však netřeba prozatím považovat za relevantní hráče. Z tradičních stran je dost možné (a zatím se to tak jeví), že na TOP 09 bude muset reagovat ČSSD, která věnovala dost energie na podporu prezidentova postupu ve věci jmenování vlády J. Rusnoka. Koneckonců už na jaře podpořila ČSSD v prezidentských volbách právě M. Zemana a její 1. místopředseda Hašek v této krizi dělal všechno možné, aby si prezidenta získal na svoji stranu (a tím si případně pojistil jmenování premiérem po volbách). A ačkoliv socialistický předseda B. Sobotka nepatří zrovna k Zemanovým přívržencům, tak momentálně lze považovat ČSSD za „hradní“ stranu (i když socialisti to možná neradi slyší). Nicméně sociální demokracie, jakožto největší opoziční strana, má potenciál nabídnout do voleb i jiná silná témata a je otázkou, jak moc se bude věnovat tématu „Zeman“, resp. jak moc se Kalouskovi podaří ČSSD do této kampaně vtáhnout. Avšak domnívám se, že sociální demokracii po vývoji v posledních týdnech nic jiného nezbyde.

Velkou otázkou bude v těchto volbách ODS, která je objektivně ve velké krizi. Do voleb zbývají zhruba 2 měsíce a pokoušet se o zásadní vnitřní obrodu či reformu strany v tak krátkém údobí je v podstatě neproveditelné. To bude možné až po (nejspíše prohraných) volbách, kdy je předpoklad, že strana bude mít čas a politickou odvahu pro výše zmíněnou reformu. Také ODS bude muset volit nějaká volební témata, kdy má šanci na rozdíl od TOP 09 prezentovat nějaký širší smysluplný program/téma. Otázkou je, zda její často zmiňovaná ideová a programová „vyprázdněnost“ straně dovolí nějaké solidní téma vyprodukovat. Pokud se jí to podaří, může právě ODS mít šanci být volbou pro konzervativního pravicového voliče a zároveň vytvořit dobrý odrazový můstek pro nutnou vnitřní reformu.

Ve zcela nové situaci se ocitne v letošních volbách KSČM. Nedávné hlasování o vyslovení důvěry vládě bylo pro komunisty vskutku historické, kdy poprvé v polistopadové historii aktivně hlasovali pro důvěru vládě. Na jedné straně to byl jasný signál k ČSSD a prezidentovi, že povolební koalice je možná. Na straně druhé bude zajímavé sledovat, jak na tento krok uslyší voliči KSČM, kteří jsou dosti protestně a anti-systémově naladěni. Netroufnu si odhadovat, jak zareagují voliči komunistů na to, že jejich strana podpořila „moderního“ liberálního premiéra s vládou, kterou bych rozhodně většinově neoznačil jako ukázkově levicovou. Uvidíme také, jak zareagují levicověji naladění voliči ČSSD – jestli se raději díky tomuto „konstruktivnímu“ postoji KSČM nepřikloní spíše právě k této straně. Bude také zajímavé sledovat, zda-li si komunisté konečně dokáží zvolit nějaké silné téma nebo se tradičně vydají směrem k obecné kritice všeho.

Osobně jsem celkem zvědavý na to, jestli se do sněmovny i tentokrát dostane nějaká menší strana. Kandidátů je více, avšak nedomnívám se, že budou mít voliči velkou chuť experimentovat a volit menší strany (případně úplně nové). Tím však nechci vyloučit, že strany jako Zelení, Suverenita nebo SPOZ nedostanou svoje tradiční 3-4% a zejména SPOZ tím ubere něco málo soc. dem., případně se některá z nich přehoupne přes 5% a proklouzne do sněmovny. Velkou otázkou (kromě ODS) bude KDU-ČSL. Lidovci mají ambici se vrátit do sněmovny a udělali pro to mnohé – zejména si prošli vnitřní reformou, kdy obměnili velkou část lídrů, zbavili se dluhů a zapracovali na svém programu a image. Možná se tak stanou alternativou pro konzervativní voliče, kteří jsou zklamáni posledními roky vlády a vnitřními problémy ODS. Podobně tak u TOP 09, která je díky přítomnosti M. Kalouska pro velkou část pravicových voličů nevolitelná.

Někdy na přelomu října a listopadu nás tedy nejspíš čekají volby a politici prohlašují, že dojde k novému rozdání karet a oni pak v klidu sestaví vládu. Uvidíme, jaká většina ve sněmovně vznikne - všeobecně se počítá s tím, že to bude jasná levicová většina ČSSD a KSČM. V konečném důsledku však právě počet stran, který se dostane do sněmovny, a počet procent, které připadne mimo-sněmovním stranám, může mít vliv na konečnou podobu koalice. A není příliš obtížné si představit situaci, kdy do sněmovny kromě velkých stran proniknou např. již zmínění lidovci, Zelení nebo nějaká další menší strana(-y). Prostor pro socialisticko-komunistickou koalici pak nemusí být vůbec jistý.