Politické procesy jsou zpět!

Ani jsme se nenadáli a naše“nezávislé“ soudy se staly závislými a navrátily nás k ryze komunistickým, totalitním praktikám. Dokladem toho je nejnovější rozsudek soudkyně Markéty Langerové, která odsoudila olomouckého řidiče Romana Smetanu ke sto dnům vězení za to, že jejímu manželovi Ivanu Langerovi namaloval na plakátě tykadla!  

Dokáže mi někdo z našich vzácných politiků, kteří mají plnou hubu demokracie, vysvětlit, jaký je rozdíl mezi tímto rozsudkem paní Langerové a rozsudkem, který vynesl v roce 1969 jeden českobudějovický soudce nad mým kamarádem Mirkem Váňou, který přimaloval tehdejšímu prvnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustavu Husákovi hitlerovský knírek? Mirek tehdy dostal 5 měsíců! Po tomto skandálním rozsudku paní Langerové, vyneseném evidentně na politickou objednávku, už se nemůže tato země zvát demokratickou. Jde o návrat k totalitě v celé své parádě. Olomoucký řidič se zkrátka nemohl dívat na ksichty zprofanovaných politiků a svůj názor projevil tím, že je trochu vylepšil podle svého. Projevil tím svůj politický názor a právě za to byl odsouzen. Není z toho jasné, že tady šlo o politický proces? Kdo nese vinu za tento bezprecedentní krok současné totality? V první řadě ODS, která přispěchala velmi rychle po „zhanobení“ svých představitelů na plakátech s trestním oznámením. Potrefená husa nejvíc kejhá, říká jedno české přísloví, které se zase ukázalo jako pravdivé. Přesto, že pan Smetana stejně pomalovával předvolební plakáty všech parlamentních stran, ozvala se uraženě pouze ODS. Největší díly viny ovšem nese soudkyně Langerová. I kdyby tisíckrát tvrdila, že není v tomto případu podjatá, neuvěří jí to ani ten největší blbec. Přesně to definoval John Bok slovy: „Ona se z toho měla sama vyloučit. Jestliže je soudkyně manželkou význačného politika v oblasti, kde se ta věc stala, tak je podjatá. Už prostě z toho, že spala se svým manželem, že spolu žijou, že si povídají, že mají stejné politické názory, že tráví společně čas i majetek, tak je to naprosto evidentní.“ Už z toho je také evidentní, že paní soudkyně nehájila v tomto případě právo, ale hájila čest svého „otykadlovaného“ manžela. Pan Smetana odmítl veřejné práce, ke kterým byl odsouzen, odmítl i domácí vězení, protože se cítí nevinný. Samozřejmě, přestupek udělal a jako takový mohl být potrestán. Přiměřená sazba by byla 500 korun pokuty za přestupek proti veřejnému pořádku. Paní soudkyně se ale postavila na zadní a rozhodla se, že z případu udělá precedens, čímž ukáže všem, kdo tady vládne. Ukázala! Předvedla celému národu, že zpolitizovaná justiční mafie nezná hranic a nejsou jí cizí ani praktiky totalitní justice. Kdybychom měli čestného a nestranného prezidenta, musel by ihned po tomto rozsudku zasáhnout a panu Smetanovi udělit milost. Místo toho ovšem udělil včera milosti lidem spojeným s korupčními aférami a mafiánským podsvětím. Jásej, lide český! Totalita je zpět a máme, co jsme chtěli (nebo nechtěli?).