Za pábitelem i Arnoštkem Jiřím Menzelem

Zase ta zpráva smutná, slzy do očí ženoucí, tentokrát předaná od osoby nejbližší. O tom, že nás navždy opustil a do filmařského nebe vstoupil člověk, který šířil laskavý humr svůj vlastní i literátů, pan Jiří MENZEL.

Dodnes si pamatuji, jak jsem byl šťastná, když mi jako puberťákovi dovolili mí rodiče se dívat večer na film s hvězdičkou, ale zároveň film hvězdný, natočený podle novely pana Hrabala, slavné Ostře sledované vlaky. Tu knihu jsem četl snad stokrát a pořád jsem viděl před sebou filmové reálie, za něž byl Jiří Menzel po zásluze odměněn prestižním Oskarem. 

Druhým spisovatelem, jehož laskavý jazyk převedl pan Jiří na plátna kin, byl Vladislav Vančura. Jeho jedinečně mistrovsky natočené Rozmarné léto zůstane asi všem nesmazatelně vryto v paměti.

A co Vesničko má středisková? Třetí vrchol pomyslného trojúhelníku. V případě Jiřího Menzela mnohoúhelníku, protože těch vrcholů byla celá řada.. Někde jsem slyšel, že pan Hrabal netrval na tom, aby byl přítomen natáčení filmů podle svých novel, protože jednoduše Jiřímu  Menzelovi věří, že film bude věrná kopie knihy. 

Není divu, když oba dva bylo tak vzácný druh lidé - pábitelé.

Cest jeho velké památce.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Přemysl Čech | pondělí 7.9.2020 12:49 | karma článku: 11,64 | přečteno: 182x