Praha nebo Teherán, vždyť je to jedno!

   Moje babička používala úsloví o tom, že holinky nebo hodinky jedno jest, oboje se nasazuje. A její švagr, můj prastrýc, filuta s velkým smyslem pro humor říkal, že h.... nebo fík je jedno, obojí chřupe. Bohužel to teď dvojnásob platí i o USA.

Kdysi mi kamarád a spolužák z gymnázia vyprávěl, že když se ho dělníci v londýnských docích ptali, odkud je a on odpověděl z Prahy, a že je to v Československu, říkali, aha, to je někde jak je Jugoslávie, na Balkáně, že jo? A on se ani nepodivil, protože si říkal cosi o vzdělání.

O mnoho let později jsem kolegovi z práce pomáhal poslat dopis ohledně počítače jedné firmě do USA. Na můj údiv mi řekl, že pod adresu s PSČ a zemí musím ještě napsat Evropa, protože nevědí, kde vlastně ta naše země s hloupými deseti miliony obyvatel leží. Začal jsem si myslet cosi o americkém vzdělání hlavně v oblasti geografie, ale pořád jsem doufal, že zvláště po roce 1989 budou už pořádně vědět, kdo a kde jsme. Také díky přívalu amerických vyučujících angličtiny.

Jenže podívejte se, samotná guvernérka státu Aljaška se při svém projevu tak rozhonila, že požadovala srovnat se zemí bombardováním Prahu a Teherán, aby si ti Arabové nemysleli, že jim ten Boston jen tak projde. Co vlastně můžete chtít od lidí, jejichž prezident ani neví, že v Brazílii žijí indiáni a jejichž univerzitně "vzdělaní" lidé netuší, kdo založil New York a jak se toto město původně jmenovalo.

Ono asi opravdu platí to o tom fíku.