Pojem rasový a rasistický - asi jak se komu hodí do krámu

   Zase po čase se vracím k tomuto ožehavému tématu, které tak bolestně rozděluje naší společnost. Když jsem asi po dvou měsících blogování na idnes.cz napsal článek o Romech, byl mi panem Bangou zneaktivněn pro možný rasový podtext po údajné poradě s adminy. Neprotestoval jsem, nepřipadalo mi to tehdy vhodné už jen pro svoje "zkušenosti" jako blogera.

Když si ten článek přečetli dva mí přátelé, kteří jsou rovněž mými více než upřímnými kritiky a jeden z nich má praxi z médií, nikdo, nikdo z nich neshledal na článku nic rasistického. A co si mám pak myslet o tom, že článek, který jsem napsal o několik měsíců poté a podle mého názoru byl "tvrdšího" jádra, než ten, který jsem uváděl na začátku, a už žádná deaktivace nepřišla?

Naše společnost, a přispívá k tomu oprávněně blbá nálada lidí ohledně stavu naší politiky, si vykládá slovo rasový či rasistický, jak se mu to zlíbí. Abych nehaněl běžné lidi s jejich nemalými, každodenními problémy, hlavně si to vykládají někteří aktivisté, jak se jim zlíbí.

Po svých peripetiích, zvláště z poslední doby, které mám s Úřadem práce, se mi chce nezaměstnané rozdělit na krátkodobě nezaměstnané, dlouhodobě hledající práci a odmítající práci. A naše spoluobčany bych rozdělil na Romy a na cikány, ať se to někomu líbí nebo ne. Jak jsem již několikrát psal, tady co bydlím znám několik Romů, kteří jsou příkladem toho, že když se práce neštítí a umí za ní vzít, najdou jí. Pokud někdo tyto lidi napadne ohledně barvy pleti, naprosto bezdůvodně, nebudu se bránit nazvat jej rasistou. A nejen ohledně Romů. Vím, těch se to týká nejvíc.

Zkušenosti naší společnosti, tak jak mi lidé píší jsou však jiné. Rádi by akceptovali slušné Romy, jenže jejich zážitky jsou takové, že když potkají romské spoluobčany, hned tuší problém. A mám je  hned nazývat rasisty? Když se dovídám, že jsem příslušníkem rasistického národa, rád bych těm, kteří nás takto "hodnotí" z hlediska evropského či já nevím jakého, připomněl, jak je naše společnost "svobodná". Proč se například tolik tají každodenní zkušenosti pracovníků zvláště některých Úřadů práce s těmito našimi spoluobčany, kteří si díky svým "aktivistům" a jejich skvělé osvětě udělali ze státu s odpuštěním dojnou krávu? To už se za chvíli opravdu budu bát napsat svobodně co si myslím, respektive jaké mám opravdové zkušenosti?

Možná nejlepší bude čekat, až to bude politicky vhodné. A to bývá málokdy.