Léto přímo na Moravě jižní

     Tato půvabná vzpomínka vpravdě letní se vztahuje k jednomu náhdernému místu nedaleko, spíš co by kamenem dohodil, od Hodonína. Místu plnému vinic a upřímných, vzácných a srdečných lidí.  Místu plnému sklípků různomalebných a také míst k posezení nad vynikajícím mlékem starců. A také místu, které potvrzuje to staré známé úsloví o tom, jak krásná je naše země. Jen si toho pořádně všimnout. Moje babička vždycky říkávala, abych nejdříve objevoval krásy naší vlasti a potom teprve cestoval do zahraničí. Babička byla moudrá žena.

Mám v tom krásném místě pár přátel z bývalého zaměstnání. Respektive z jeho pobočky v Hodnoníně. Bylo první porevoluční léto roku 1990. Na jeho samém konci jsem si doslova vymodlil účast na jednom podnětném dvoudenním semináři ohledně jedné nové aplikace v Břeclavi. Semínář začínal až v pondělí a já jsem využil pozvání svých přátel z Hodonína a přijel jsem do Hodonína již o víkendu.

To místo není přímo Hodonín, ale krásné Dolní Bojanovice, které leží zhruba 5 km od Hodonína. Bylo nádherné počasí baboletní. Byl jsem pozván do sklípku, který patřil blízkému příbuznému mých přátel. To říká  záměrně, protože podle toho se nabízí kvalita vína. Pilo se ten rok velmi dobré Rulandské modré. Dodnes nezapomenu ten nádherný pohled, jak sedíme u stolu před sklípkem, popíjíme lahodné víno a zakusujeme pouze kousky sýra a papriky. Kolem nás projde téměř bezhlučně jakýsi strýc v krásném kroji. Je mi připomenuto, že je to strýc, který se svou robou jako poslední v zdejším kraji šije nádherné místní kroje. Byl i v televizi. Tak jsem se zase obohatil. Strýc jen letmo pozdravil a šel dál.

Ten pohled, přímo božský, na to zapadající slunko nad vinohrady v tom konci léta, to bych přál vidět každému. A ani nemusíte jezdit do Francie.