Koupíme si titul, ale česky neumíme

   A znovu na téma vzdělání. Pamatuji se, jak jsme se smáli úrovni vzdělání v USA, byli hrdi na stupeň naších znalostí a obdiv z úst zahraničních přátel. Jenže pomalu, ale jistě se poměr "sil" ve vzdělání obrací a bohužel v náš neprospěch.

Téměř každý den jsem měl ve své mailové schránce nabídku nějaké mě neznámé, nicméně v České republice akreditované, vysoké školy, pokud možno s anglicky znějícím názvem, kde mi nabízí toto zařízení za příslušný obulus od sta tisíc výš již za dva semestry titul MBA. Už jsem si také zvykl, že mnoho lidí, tento titul si píšící za své jméno v oficiální korespondenci a na vizitkách, se také náležitě "chová".

Nebudu zdržovat s tím, jak s takovým titulem zachází právě v USA. Co je to platné, když mám titulů, že se mi pomalu nevejdou na jeden řádek, když v následujícím textu, ať už je v jakémkoliv rozsahu, mám jeden prohřešek proti rodnému jazyku za druhým. Stává se totiž téměř pravidlem, že dokonce slovutným pánům profesorům je trapné na tolik pravopisných chyb při kontrole diplomové práce vysokou školu končícího studenta upozorňovat, že to v tom textu sami opraví, aby nedošlo k ostudě. 

Jak je to veskrze možné? Nosánek sice nosí nahoru, protože je Bc., MBA, či co já vím co ještě, nicméně to vypadá, že i střední škola, zakončená maturitní zkouškou s jazyka rodného, byla soukromá. A co vím od lidí, kteří vyučují a vyučovali na takových školách zejména mimo Prahu a velkých měst, pokud řediteli školy navrhli takového studenta, který nesplňoval kritéria k postupu do vyššího ročníku, nechat propadnout, ředitel se pokud možno začal chytat za hlavu s tím, že za dotyčného studenta má škola peníze a tudíž ho přece nemůže nechat propadnout. A nebo je tatínek sponzorem školy. To je pak těžké hledat protiargumenty proti takovým těžkým kalibrům. 

Kdy už konečně skončíme s tou nekonečnou akreditací všech možných zahraničních i domácích škol, a raději se naučíme používat správně český jazyk? Ano, nikdo nejsme dokonalí, také se dopustím mnoha překlepů a jsem rád, když mě na ně někdo upozorní, ať už je to drsně nebo ne. Jen si vzpomínám, že za takové "výkony" bych možná tehdy ani neukončil Základní devítiletou školu, natož abych byl přijat na jakoukoliv střední.

Aby se nakonec neohýbala Pravidla českého pravopisu...