O tom, že politikům nejvíce vyhovuje vystrašený národ.

S takovým národem se dá za pomoci emocí dobře manipulovat.. Mohou vydávat silná prohlášení, za pomoci podplaceného tisku proti komukoliv mobilizovat a vnášet tak do lidí jed strachu a nejistoty..

A hned tu máme ty ovčany, které z jedné strany strašením a z druhé strany drobným pamlskem odkloňují ke své politicko-ekonomické urně, když je vyhlášen den svobody o volbách..

Milá vládo, tím, že necháte běhat vojáky se samopaly po místech větší koncentrace lidí žádné teroristické hrozbě nezabráníte, jen zbytečně vyhazujete peníze.. V Bruselu měli policisté pohotovost už od atentátu v Paříži a taky byli překvapení.. Proti terorismu se nebojuje strašením lidí, když vidí chodit po zuby ozbrojené vojáky po ulicích, lítostí, či plamennými výzvami..

Nakonec politici a novináři dělají přesně to o co těm militantním islamistům jde. Dělají jejich terorismu reklamu a straší lidi.. Průměrně inteligentní člověk a tedy i terorista ví, že stačí počkat až opatření pominou a nebo si vybrat místo, kde nejsou..

Místo toho strašení je potřeba proti terorismu bojovat systémově a víc skrytě.. Terorismus se nedá hasit, tomu se musí předcházet, třeba tím, že stejně, jako Poláci a Maďaři odmítneme muslimy v naší zemi integrovat, protože právě Belgie a Francie ukázala následky takové integrace. EU by měla tlačit na své bohaté kamarády ze suché čtvrti od Saúdské Arábie až po Kuvajt, aby se o své bratry v náboženství postarali s tím, že by v tom EU pomáhala. 

Vlády by neměli své občany strašit, ani chlácholit, vlády by měly jednat a to nekompromisně vůči jakémukoliv vetřelci. A pomáhat tam, kde je problém a ne si ten problém dovézt k řešení domů..