O amarounech na sladko.

V předchozí části jsem se věnoval svému vymyšlenému jídlu, kterému říkám pracovně "amarouny", jako hlavnímu pokrmu, dnes to bude o zákuscích..

Musím se hned ze začátku přiznat, že nejsem pravidelným abonentem cukrárny, spíše výjimečným, protože sladkosti až na zmrzlinu a šlehačku mě nikdy moc nelákaly.. A tak s vývojem "amarounů" na sladko jsem začal později, ale když mi došlo, že mají docela dobrý ohlas a dokonce mi, přes to, že se jednalo o sladkost, velice chutnaly, o to víc jsem se do jejich vývoje zakousl..

Mají stejnou výhodu, jako ty na slano, lze vytvořit jakoukoliv chuť, jsou rychlé a šetří energii a čas, jsou šťavnaté a kypré.. Přitom kyprost nezajišťují žádné kvasnice, ani prášek do pečiva.. Není potřeba mouky, krom ovocných příchutí s velkým obsahem vody. (Například u banánu netřeba, u mandarinek ano..)

"Amarouny" na sladko se dají jíst samotné i zdobené ovocem, čokoládou a šlehačkou..

A zde několik příkladů těchto sladkostí..

Amaroun, jako "Sacherův dort"..

Řez tímto dortem.. Osobně mi chutnal víc, jako klasika..

Dortík dvou chutí (čokoláda, banán) se šlehačkou..

Ananasový zákusek se šlehačkou a čokoládou..

Jahodový zákusek..

Kokosový zákusek c čokoládou a šlehačkou..

Mandarinko - čokoládový..

Borůvkovo - čokoládový..

A na tomto obrázku je "amarounový" dort..

Řez tímto dortem..

A jako poslední, jiná varianta čokoládovo - banánovo - ananasového dortíku....

Výhodou třeba banánové varianty je, že neobsahuje lepek a není potřeba vůbec doslazovat.. Jinak, jak jsem psal už na začátku, šlehačka být může a nemusí a stejně tak se dá zákusek kombinovat i se zmrzlinou..

Jinak tyhle "Amarouny" jsou určitě méně nezdravé mlsání, jako u té klasiky..