- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stále více se ozývají z Brusele hlasy, že zbraně k sebeobraně nepatří do rukou občana. Že jedinou ozbrojenou složkou má být stát, že ten udělá vše proto, aby své občany před padouchy ochránil. Jako noční můra pro tyhle eurohujery a pseudopacifisty pak musí působit následující zpráva. Staví totiž jejich teorie naprosto naruby. Lépe řečeno, ukazuje v tom pravém světle.
Během teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan 13. listopadu 2015 byla v jeho blízkosti ozbrojená vojenská hlídka, avšak nezasáhla, protože jí to nepovolovala služební pravidla. Televizi RTBF to v úterý řekl Georges Dallemagne, poslanec belgického parlamentu.„Nezasáhli, protože nedostali rozkaz,“ líčil poslanec.Kvůli absenci rozkazů vojáci, spadající pod francouzské ministerstvo obrany, nemohli ani půjčit své zbraně kolegům z policie. Policistům totiž zase chyběla výzbroj, kterou by mohli použít proti atentátníkům řádícím uvnitř klubu.zdroj: Novinky.cz
Hlavně že po útocích hrdinná Francie vyhlásila málem že ne stanné právo. Výjmečný stav, zákaz demonstrací a tak dále a žendarméry se samopaly se ještě nyní hemží celá zem. Otázkou ovšem je, zdali by bez rozkazu vůbec byli co platní. Ale čekání na rozkaz v situaci akutního teroristického útoku (kdy velení ještě NENI zkonzolidováno) jest vpravdě tím pověstným čekáním na pana Godota. který buďto nepříjde. A když už příjde, bude to pozdě.
Každopádně, při čtení této zprávy se mi vybavila nesmrtelná scéna z Werichovy Těžké Barbory, kdy vojsko Yberlanďáků jeho náramného výtečnictva knížete Filipa překračuje hranice na Eidamské území. Voják se neptá, Tramtadadadá ! A hlavně NEMYSLÍ.
vzhledem k chybě v administraci blogů nelze pustit video od časového úseku, prosím přesuńte si přehrávač na čas 15:01 manuálně.
Doufám, že velící důstojník té hlídky také dostane "pro manželku zajíčka a pro sebe štětku"(21.45 videa). Ale nechme humoru. V tomto případě až moc černého a ještě na černo lakovaného. A vraťme se k poučení, které z toho plyne.
Jak vidíte, i když jsou zbrabně v moci ozbrojených složek přítomných na místě, ještě naprosto vůbec nic neznamená. Byrokratická pravidla STÁTU stejně zamezí jejich použití. A lidé stejněbez pomoci umírají
A na to by měli VŠICHI a dokonce i ti, kteří nejvíce zbraně zakazují, myslet. Příště koneckonců to mohou být jejich blízcí, co budou bez pomoci umírat, zatímco se budou ozbrojené složky státu zalezlé za bukem a mimo dostřel dohadovat o kompetence.
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha