Poplatky? Nejen v kadeřnictví se špatně účtuje...

Poplatky v ordinacích a lékárnách to je věc!

V ordinaci jen sestřička začne: "...ještě bych Vás poprosila..." a vy už víte!

Už v čekárně babičky cinkají mincemi v pěstičce, jen aby uvnitř nezdržovaly. Pak neví jak to zvládnout s berlemi, kabelou, kabátem a mincemi, když ruce jsou jen dvě...

Zalovíte v kabele  a 30 Kč  mizí v jakési plechovce od kávy... A potvrzení? Prosím vás, kdo by se zdržoval vypisováním? Pacienti ho stejně nechtějí!

Ano paragony v obchodech taky většina zákazníků nechce, ale dostat ho musí...

Podobnost s toaletami je čistě náhodná... Paragon tam taky nedostanete, ale poskytovanou službu rádi zaplatíte, bez ohledu na úroveň... A reklamovat vás ani nenapadne!

Poděkujete, protože jste tak naučeni a protože si vyslechnete i omluvu: "to víte, my jsme si to nevymysleli"

Pak vplujete do lékárny s receptem v ruce. Chcete se podívat, kolik, že vlastně budete doplácet, ale informační panel nereaguje na dotyk jako vždy, nic nedá na domluvu, asi ani kopanec by nepomohl... Lékárnice bere můj recept, cosi naťuká na kasu ( cosi, co já nevidím, neboť display otočený na mě zůstává černý), vezme krabičku s léky, mrkne na cenovku: "Jo, tak to už neplatí" zamumlá spíš pro sebe a bez vysvětlení přepíše cenu ( až doma zjistím, že směrem nahoru).

"Tak to máte lepší, když si to zaplatíte rovnou... " konečně informace pro mě, hurá! Vzpomenu si ještě na jeden volně prodejný lék, jehož cena mi vyrazí dech. Na ten, kdybych si řekla o předpis, to by se asi vyplatilo, pomyslím si, ale zároveň onu myšlenku na vrácení se do ordinace - ztráta další hodiny- dvou až tří.... -rychle zaplaším. Neřeknu nic a cáluju, jen sama sobě spílám: "Nekecej a šlapej!"

Vlastně mi nic není, jen mě trochu bolí záda, mravenčí v rukách, bolí hlava a patní ostruhy se taky ozývají, ale jak si vzpomenu na hru na body a na poplatky o jedné velké neznámé - jsem zdravá Jako řípa :-)