Cosi je shnilého ve státě Českém

POLICIE – služba lidu nebo lid jako obtížný hmyz?

Proč, když chytnu lupiče, si připadám jako práskač a proč se cítím jako bych já spáchala trestný čin?Asi proto, že v minulém režimu práskal kdekdo na kdekoho a lidé trpěli pro nic. Vlastně... pro něčí hloupost, sžíravost a závist.

Tak se stalo i mě, že jsem se nachomýtla u lamentování pokrývače, který jeden den opravil těžko dostupnou střechu kapličky v lese a druhý den byly plechy pryč..

A já šla první okolo a chtě nechtě jsem si vyslechla stížnost na lupiče. Víc jsem se s tím nehodlala zabývat. Bylo to v lázních a já tam byla na léčení.

Jenže, když jsem kousek popošla tím nádherným lesoparkem, uviděla jsem tam podezřelého mladíka, který se podivně rozhlížel a motal a svazoval plechy.

I rozhodla jsem se rychle. Lázně nelázně, dnes kradeš na státním, zítra u mě.

Zavolala jsem policii, která sice zareagovala celkem pružně, ale z jejich zklamaného výrazu jsem pochopila< á jé, známá firma>.

Známá firma Vojta K., dnes 23 letý nezaměstnaný (v pracovním oděvu i rukavicích s občankou v kapse!) měl i pohotovou odpověď, proč se neživí poctivou prací (možná by se méně nadřel a peněz by měl víc, ale pravidelná docházka, by ho asi deptala. Ostatně s ní měl problémy už na ZŠ, už tehdy kradl v hotelových pokojích) :

„ v našem státě je 8 % nezaměstnaných a jak se mám uživit?"

„Hm, a co umíš?

„???“

„Jsi alespoň vyučený?“

„???“

„A co chceš zaměstnavateli nabídnout?“

„???“

„No, já si myslím, že je pohodlnější žít ze sociálních dávek a lupem si přilepšovat...“ pustila jsem se do něj a v tu chvíli to „odnesl“ za všechny lupiče okapů, kolejnic a jiných barevných kovů...

„Já neberu žádné dávky a platím si i sociální i zdravotní...“ skočí mi hrdě mladý lupič do řeči. „???“

Hm, tak teď se divím já. Že by uvědomělý lupič? Podivná výchova v tom našem státě!

Jediného, koho si ten den policajti zapsali jsem byla já, a když si ověřili fotky v mém fotoaparátu, ujistili se, že mám patřičné kabely pro přenos důkazu, připsali si i moje telefonní číslo, že mě vyzvou, abych podepsala výpověď... a tak už druhým rokem čekám...

Nedávno byl v naší uličce podezřelý dupot. Hrbolatá dlažba, za to může, že ten utíkající člověk upadl, až to zadunělo

Vyběhla jsem rychle ven: „Haló, pane, nepotřebujete pomoci?“ ale pán už stál na nohou, trochu se otřepal a pokračoval dál svým směrem, aniž by se otočil.

No, asi se mu nic moc nestalo...

„Kam běžel?Ukradl tady kořenářce stovku!“ volá na mě muž z horní ulice.

Proto byl celý v černém i s čepicí s kšiltem.

Dva muži se za ním vydali a volali policii. Nezdálo se jim, že by tak prchal kvůli 100 Kč

Jenže, policie si dávala hodně na čas, a tak pán utíkal dál a dál, přes most, skrz domy... až ho konečně policisté našli. Schovaného v budově Finančního úřadu!

Že by další uvědomělý lupič? Možná šel rovnou odvést daň! Co se dělo dál nevím, ale odpoledne už zase bloumal městem v silně podroušeném stavu. A oni pronásledovatelé? Taky čekají na předvolání k výpovědi, zatím třetí týden...

Nedivím se, že lumpů a podvodníků přibývá, úměrně k tomu přibývá i mříží na oknech , balkonech i dveřích... Čímž se paradoxně za mříže dostávají slušní lidé a darebáci a podvodníci si užívají svobody.

Taky se vám zdají ty naše zákony podivné? Příliš mírné, benevolentní...

Heslo dnešní doby:

NEKRADEŠ, BUDEŠ OKRADEN! Ale někdy, někdy je okraden i ten, kdo krade.