Pasažéři versus Paterson

První dva týdny nového filmového roku 2017 se báječně vydařily. V třeskutých mrazech si cestu do kina našlo velké množství diváků, kteří mohli obdivovat jak sci-fi "Pasažéři", tak film nezávislého tvůrce Jima Jarmusche "Paterson".

Loni mě mrzelo, že jsem z důvodu omezeného množství času nemohl psát o všech filmech, které jsem navštívil. Jednoduše někdy nebyl čas napsat plnohodnotnou recenzi. Letos bude jednou ze změn na mém blogu občasné uveřejňování vícenásobných recenzí. Dvojnásobná recenze filmů "Pasažéři" a "Paterson" je první z nich.

Pasažéři (The Passengers)

Dovedně scénáristicky napsaná sci-fi "Pasažéři" těží z již několikrát viděného příběhu osamělého "Robinzona" na opuštěném místě. Tentokrát se jedná o kosmickou loď cestující na 120 let dlouhé cestě do vzdálené kolonie. Závada, způsobená srážkou lodi s asteroidem, vede po 30 letech letu k probuzení jediného člena pěti tisíc nových kolonizátorů, technika Jima Prestona (Chris Pratt), kterého tím odsuzuje do role zajatce na lodi, jejíhož příletu do kolonie se s největší pravděpodobností nedožije.

Film režiséra Mortena Tylduma, který si vystačí kromě hyperaktivního technika s přítomností jen několika dalších živých herců, představuje ideální kombinaci zábavy, vědecké fantastiky, perfektních filmových efektů, romantiky a studie chování lidí v extrémních situacích. Pokud budete mít chuť zjistit, jak se ve filmu ocitne spisovatelka Aurora Lane (Jennifer Lawrence), android Arthur (Michael Sheen) a velitel paluby Gus (Lawrence Fishburne), vězte, že budete odměněni nejen rafinovaným příběhem a vynikajícími hereckými výkony dvou nejpopulárnějsích, mladých herců, současnosti, ale zároveň skvělou hudbou mého nejoblíbenějšího skladatele Thomase Newmana. Především za jeho fenomenální soundtrack přidávám k hodnocení 10%.

Moje hodnocení: 75%

Paterson

Režisér Jim Jarmusch už od osmdesátých let dokazuje, že je možné natočit kvalitní a přitom divácky přitažlivý, autorský film, nezávislý ne velkých produkčních společnostech. Všechny jeho filmy jsou silně nadprůměrné a pro mě osobně je "Paterson" naprostým vrcholem jeho tvorby, jakkoliv se zdálo, že filmy "Kafe a cigára", "Ghost Dog: Cesta samuraje" nebo "Zlomené květiny", nic nepředčí.

Řidič Paterson (Adam Driver) žije, stejně jako my všichni, v podstatě stereotypním životem, ze kterého se snaží vymanit skládáním básní. Jarmusch jeho život mapuje den po dni v průběhu jednoho týdne. Jelikož řídí linkový autobus ve stejnojmenném městě Paterson, rodišti Alena Ginsberga a Williama Carlose Williamse, jeho básně se nerýmují, což jim ovšem nijak neubírá na kráse a síle významu. Nepíše básně, aby se prosadil. Stejně jako jeho žena Laura (Golshifteh Farahani), která se snaží naučit hrát na kytaru nebo se realizuje zařizováním bytu, v nich nachází rovnováhu ke svému nádhernému a přitom bezútěšně stereotypnímu životu.

Paterson je film, který hladí po duši, vede k hlubokému zamyšlení a přitom ani vteřinu nenudí. Ve světě Jima Jarmusche jsou černá a bílá stejně všudypřítomné jako na ornamentech v Lauřiných domácích variacích, jako radost a zármutek v lidském životě, jako náš každý den, který je stejný a zároveň jiný, než den předešlý. Adam Driver, který se vryl do paměti diváků jako záporák Kylo Ren z posledního dílu "Hvězdných válek" nebo jako poměrně lehkovážný Adam Sackler ze seriálu HBO "Girls" podává skvělý, civilní, herecký výkon. Myslím, že o něm rozhodně ještě uslyšíme.

Moje hodnocení: 85%