U Paroubků l. p. 2030

       Sychravé odpoledne. Na okno jemně bubnuje deštík. Jirka junior vesele skotačí mezi kufry. Jako by si ani nepřipouštěl, že ještě dnes se jeho život od základů změní.

       Jirka junior, jako by Jiřímu z oka vypad. Tedy Jiřímu Krampolovi. To je ten roztomilý stařeček, jak má na televizi Prdlajs ten soutěžní pořad " Kdo se zboří na Okoři ". Dneska to ale Jirka nezvládl. Přestože se celá rodina už před týdnem jednomyslně domluvila na sekané s bramborovou kaší, nacpal se holomek u tety Zuzany kaší krupičnou. I maminka musela uznat, že za tohle už potáhne do Prčic. A tak dnešní večer už bude trávit v tamním dětském domově. Jirka (roč. 2010) přestal skotačit. Zoufale hledá svého dřevěného kačera. Zpackaná výchova si poradí i s nadějnými geny.....

       Sychravý večer. Venku přestalo pršet. Jiří senior se skrze okno zahleděl kamsi do dálky. Už si není tak jist, jako když v sedmnáctém topili tu kočku, co nechtěla s ostatními Kitsoc Katdem a veřejně si požírala myši. "Trápí mě ty usychající stromy", prhodí dozadu, kde tuší svou ženu. Pohledem přejel pahýly své dřívější chlouby. Petra vycítila, že potřebuje povzbudit. Popošla dva metry před něj a něžně ho pohladila po bříšku. " Neboj, pan le snítilý kožrouta vyhubí.