Hradní tajemství odhaleno.

Dokola si pouštím torza tajných videonahrávek pořízených moji tajnou službou. Všechny z hradu za posledních patnáct let. Někde tam přeci musí být odpověď. A najednou jsem oněměl!

Mám tam zrovinka tu pasáž o návštěvě z Vysočiny. Václav zakloněný v křesle, vztahujíc ruce ke stropu:
"Jo Mildo, hájek, tam jsem teprv poznal co je vlastně sex." A tady to začíná zrnit, až tprve závěr je znovu srozumitelnější: "Zkrátka tady bude Miloši, i když k tobě budu jezdit z Krkonoš na návštěvy. Jinak bych si musel ještě spoustu věcí rozmyslet" A tu mi to docvaklo. Eman Hájek, topič v prognostickém ústavu. To nebylo v hájku, to bylo u Komárků. Tak to jediný opravdový přítel poprosil Václava na smrtelné posteli, aby se mu postaral o mentálně postiženého syna.

Jako v horečce pouštím další známé záběry. Tentokrát z dubna 1999. Začínám tušit, komu to Klaus vytrhává z rukou ten kufřík přede dveřmi do Španělského sálu. Kolik jsme to prověřili Ladislavů a až teď tam jasně slyším to protáhlé á. "Vykašli se na toho ortodoxního levičáka Láádine, vymyslíme něco lepšího. Udeříme na nějaké větší zvíře." Teď konečně vím, komu patří ta siueta v pozadí. Je to on, je to Hájek.